Hypoxylon howeanum Peck 1872
dřevomor Howeův
Systematika
|
Fungi Ascomycota Sordariomycetes Xylariales Hypoxylaceae Hypoxylon |
Synonyma
Hypoxylon coccinellum Sacc. 1913
Hypoxylon coccineum var. microcarpum Bizz. 1885
Hypoxylon daldiniiforme P.M.D. Martin 1969
Hypoxylon howeianum Peck 1872
Hypoxylon multiforme var. australe Cooke 1883
Hypoxylon pulcherrimum Höhn. 1905
Hypoxylon variolosum var. microcarpum (Bizz.) Traverso 1906
Popis
Stomata jsou polokulovitá, oválná až téměř kulovitá, široká 3–12 mm, vysoká 3–8 mm, sousední stromata někdy srůstají, ale nevytváří na substrátu jednolitý povrch. Povrch je v mládí oranžový nebo (cihlově) červený, později hnědnoucí, šedohnědý až černý. Na řezu jsou stromata černá. Pod povrchem se nachází vrstva drobných plodniček (perithecií), jejichž ústí, ze kterého jsou uvolňovány výtrusy, jsou na povrchu stromat někdy nevýrazná.
Roztok KOH se výluhem stromat zbarvuje červenooranžově.
Poměrně často vyrůstají stromata spolu s imperfektní, kořínkům podobnou formou, rozmnožující se nepohlavními konidiemi.
Výtrusný prach je černohnědý až černý.
Výtrusy jsou oválné až vřetenovité, často v podélné ose nesymetrické, 6,5–9 x 3,5–5 ?m, tmavě hnědé, s dlouhou klíční štěrbinou.
Ve vřecku s amyloidním pórem je 8 výtrusů.
 |
Výskyt
Najdeme jej poměrně běžně, celoročně, na kůře tlejících větví listnatých stromů, především habrů, ale i olší, lísek, jasanů, dubů, vrb, osik nebo bříz, jen výjimečně na buku. Mladá, oranžově zbarvená stromata se vyvíjejí nejčastěji na podzim.
Možná záměna
Dřevomor červený (Hypoxylon fragiforme) roste nejčastěji na buku a má větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2022-0216 (22.10.2022, Středočeský kraj)
