Inocybe mixtilis
(Britzelm.) Sacc. 1887
vláknice pomíchaná
Systematika
|
Říše:
Fungi Kmen: Basidiomycota Třída: Agaricomycetes Řád: Agaricales Čeleď: Inocybaceae Rod: Inocybe |
Popis
Klobouk je široký 15–35 mm, nejprve zvonovitý nebo kuželovitý, v dospělosti plochý, většinou s výrazným středovým hrbolem, okrově žlutý až sytě okrový, někdy se zlatavým nádechem (var. aurata), při okraji světlejší (slámově žlutý), uprostřed hladký a někdy lesklý, od paty středového hrbolku k okraji jemně radiálně vláknitý. Okraj klobouku je vždy bez pavučinky.
Lupeny jsou středně husté, s četnými lupénky, nejprve bělavé, nakonec šedohnědé se světlejším ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 3–5 mm, hladký, voskovitý, po celé délce ojíněný a zakončený výraznou ohraničenou hlízou, často na okraji až lemovanou a připomínající pochvu, širokou až 12 mm, bělavý, později žloutnoucí nebo okrovějící.
Dužnina je bílá. Pach je spermatický, chuť nevýrazná.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelně hranaté, 7–11 x 5–7 µm, výrazně hrbolkaté.
Cheilocystidy jsou většinou lahvovité, 40–65 x 15–25 µm, tlustostěnné, metuloidní, se značně tlustými stěnami – až 3,5 (5) µm, často na temeni s krystaly vyloučených minerálních látek. Pleurocystidy jsou obdobné. Kaulocystidy jsou hojné, v dolní polovině třeně méně časté, tvarem i velikostí se podobají cystidám na lupenech.
Výskyt
Roste od června do října, obvykle ve skupinách, většinou v čistě jehličnatých lesích, nejvíce pod smrky na kyselých minerálních půdách nebo na nitrifikovaných trávnících v parcích.
Možná záměna
Nálezy doporučujeme vždy mikroskopovat.
Vláknice hlízkatá (Inocybe praetervisa) vytváří o něco větší plodnice s tmavěji nahnědlými klobouky. Báze třeně je kulovitě rozšířená, nikdy však netvoří odsazenou hlízu. Má o něco větší výtrusy.
Vláknice perlovýtrusá (Inocybe margaritispora) má šupinkatý klobouk a isodiametrické (více kulovité) výtrusy s drobnějšími hrbolky.
Vláknice černající (Inocybe xanthomelas) se makroskopicky odliší postupným černáním třeně, zejména při otlačení nebo při sušení.
Kuchyňské využití
Je jedovatá.
Poznámky k systematice
Podle posledních výzkumů se jedná o komplex šesti druhů, které lze nejlépe odlišit pomocí analýzy DNA. Pro účely tohoto atlasu budeme vláknici pomíchanou (Inocybe mixtilis) uvažovat v širším pojetí jako agregát spolu s Inocybe subtrivialis, Inocybe ceskae, Inocybe johannis-stanglii, Inocybe nothomixtilis a Inocybe occulta.
Autorství textů: Karel Tejkal, Bohumil Bušek
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
![]() |
Ludwig E. (2017): Pilzkompendium, Band 4. Fungicon, Berlin. |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2020-0068
(27.06.2020, Zlínský kraj)
0066-2019-0051
(09.08.2019, Středočeský kraj)
0066-2018-0132
(29.09.2018, Vysočina)










