Laccaria amethystina Cooke 1884
lakovka ametystová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hydnangiaceae Laccaria |
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve sklenutý, později až plochý a zvlněný, často na středu prohloubený. Pokožka klobouku je zpočátku hladká, později sametově matná až jemně šupinkatá. Barva se mění podle stáří a počasí. Celá plodnice má ametystově fialovou barvu, starší jsou fialově hnědé, za sucha až bělavé.
Lupeny jsou tlusté, řídké, ke třeni široce připojené, někdy krátce sbíhavé, fialové. U starších plodnic mohou být lupeny zkadeřené a bíle zbarvené výtrusným prachem.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 3–8 mm, tuhý, fialový, bělavě vláknitý, ve spodní části s nafialovělým bazálním myceliem, v dospělosti dutý.
Dužnina je tenká, světle fialová, později nahnědlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 8–11 x 7,5–10 ?m, bezbarvé, ostnité.
Výskyt
Vyrůstá od června do listopadu nejčastěji v listnatých lesích na listovém opadu a v mechu, ale i v jehličnatých lesích, parcích a zahradách s lesními stromy. Objevuje se obvykle ve skupinách. Je hojná.
Možná záměna
Vláknice fialová (Inocybe sublilacina) tvoří drobnější plodnice se zašpičatělým vláknitým kloboukem, nepříjemným pachem dužniny a hnědým výtrusným prachem.
Čirůvka fialová (Lepista nuda) tvoří mnohem robustnější plodnice s hladkou pokožkou klobouku bez středové prohlubně.
Čirůvka špinavá (Lepista sordida) tvoří též robustnější plodnice (menší však než zmíněná čirůvka fialová) a i v čerstvosti bývá zabarvena fialovookrově.
Pavučinec fialový (Cortinarius violaceus) má plstnatou pokožku klobouku a jako všechny pavučince je vybaven pavučinkou zachytávající rezavý výtrusný prach.
Helmovka narůžovělá (Mycena rosea) a helmovka ředkvičková (Mycena pura) mají dužninu spíše vodnatou, nejsou tak silně probarvené do fialova, postrádají středovou prohlubeň v klobouku, mají bílé lupeny a silně ředkvově páchnou.
Lakovka obecná (Laccaria laccata) má oranžově hnědou až růžově okrovou barvu.
Kuchyňské využití
Je jedlá, ale nevydatná, s nevýraznou chutí i vůní.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Autorství obrázků: Vladimír Sojka, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0196-2025-0008 (26.10.2025, Plzeňský kraj)
0071-2024-0077 (05.06.2024, Středočeský kraj)
0071-2022-0161 (02.09.2022, Plzeňský kraj)
