Cortinarius violaceus (L.) Gray 1821
pavučinec fialový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Gomphos violaceus (L.) Kuntze 1898
Popis
Klobouk je 50–120 mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý, později sklenutý, někdy s nízkým a širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je suchá, nehygrofánní, tmavě modrofialová, jemně plstnatě šupinkatá, později hnědofialová. Pavučinka je fialová.
Lupeny jsou středně husté až řídké, v mládí tmavě fialové, nakonec purpurově hnědé, s rovným, stejnobarevným nebo světlejším ostřím.
Třeň je kyjovitý, 50–120 x 10–20 (v bázi třeně široký až 30) mm, fialový. Zbytky závoje na třeni vytváří nepravidelné pásování. Myceliální plsť je fialová.
Dužnina je pevná, fialová. Vůně je někdy dosti silná, popisovaná jako vůně cedrového dřeva. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2004) v dužnině červenofialová.
Výtrusy jsou mandlovité nebo eliptické, podle Soop (2009) 10,5–13 x 6,5–7,5 µm, středně bradavčité.
Na lupenech lze nalézt nepravidelně lahvovité cystidy, velké 50–80 x 15–25 ?m.
 |
Výskyt
Roste od srpna do října, jen místy hojně, v listnatých lesích pod břízami, osikami, duby, buky, podle Hagara (2014) tvoří mykorhizu i s jehličnany.
Možná záměna
V literatuře je vedle pavučince fialového často uváděn velmi podobný pavučinec hercynský (Cortinarius hercynicus), rostoucí pod jehličnany (smrk, borovice) a mající širší, silněji ornamentované výtrusy, přičemž makroskopicky jsou oba druhy prakticky nerozpoznatelné.
Například Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) udává velikost výtrusů pro pavučinec fialový 11,5–13,5 x 7,5–8 (8,5) µm, kdežto pro pavučinec hercynský 11–13,5 x (7,5) 8–9 µm.
Rozdíly mezi oběma druhy jsou minimální, někdy dokonce rozporuplné. Otázku, zda se jedná o dobré druhy, tedy mohou rozhodnout jen molekulární data, nejlépe podložená statisticky širokým souborem nálezů se změřenými výtrusy.
Kuchyňské využití
Pavučinec fialový je krásná nejedlá houba.
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
|
Orton P. D. (1958): Cortinarius II |
|
Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden |
Nálezy
0066-2020-0159 (03.10.2020, Ústecký kraj)
0071-2020-0290 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
0066-2020-0123 (04.09.2020, Plzeňský kraj)
0066-2019-0094 (24.08.2019, Ústecký kraj)
0066-2014-0157 (21.09.2014, Jihočeský kraj)
