Lactarius aspideus (Fr.) Fr. 1838
ryzec lemovaný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus aspideus Fr. 1818
Lactarius uvidus var. aspideus (Fr.) Quél. 1886
Lactifluus aspideus (Fr.) Kuntze 1891
Stručný popis
Klobouk 10–70 mm, vyklenutý s podvinutým okrajem a mírně vmáčklým středem, později plochý s okrajem ostrým. Pokožka hladká, na okraji u mladých plodnic jemně sametová, u starších plodnic vroubkovaná, lesklá, lepkavá, později většinou suchá, obvykle nepásovaná, jen výjimečně s jedním nebo několika soustředně kruhovými vzory, slámově žlutá nebo světle krémová, někdy s fialovými odstíny, u starších plodnic s šedě vodnatými skvrnami. Lupeny široce připojené až sbíhavé, vzácně větvené, světle žluté až krémové, při poranění se zbarvují do šedofialova. Třeň 10–65 x 5–15 mm, válcovitý až kyjovitý, hladký, mastný, žlutý až krémový, neďubkovaný, někdy však s tmavšími žlutými skvrnami, při poranění šedofialový. Dužnina spíše křehká, bílá, na řezu se pomalu zbarvuje šedofialově, ale po několika hodinách zase vybledá, chuť mírná, po chvíli nahořklá, vůně slabá. Mléko bílé, při zasychání šedofialové, izolováno od dužniny ale neměnné, chuť mírná nebo nahořklá, aromatická. Výtrusný prach světle krémový. Roste vzácně na humózních půdách pod vrbami. Červen až říjen.
Možná záměna
Ryzec žlutavý (Lactarius flavidus).
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
