Lactarius hysginus (Fr.) Fr. 1838
ryzec odporný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus hysginus Fr. 1818
Lactifluus hysginus (Fr.) Kuntze 1891
Stručný popis
Klobouk 50–100 mm, zprvu vyklenutý s mírně prohloubeným středem a dlouho podvinutým okrajem, brzy výrazněji vmáčklý. Pokožka lepkavá až slizká, lesklá, vrásčitá, většinou jemně pásovaná, červenohnědá, skořicová, při okraji světlejší a nažloutlá. Lupeny připojené až sbíhavé, někdy u třeně větvené, krémové. Třeň 40–60 x 15–25 mm, válcovitý nebo směrem k bázi zúžený, hladký, suchý až mírně mastný, někdy v horní části ojíněný, světle krémový, narůžovělý, někdy s nepravidelnými skořicovými skvrnami, houbovitě vycpaný až dutý. Dužnina bělavá až světle krémová, chuť po chvíli palčivá, vůně výrazná, aromatická. Mléko bílé, neměnné, chuť ihned velmi palčivá a kořeněná. Výtrusný prach žlutohnědý. Roste nehojně pod smrky, často na narušených lokalitách na kyselých půdách. Srpen až říjen.
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Basso M. T. (1999): Lactarius, Fungi Europaei 7, Italia |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2019-0493 (20.10.2019, Jihočeský kraj)
