Lactarius tabidus

Úvodní stránka

Myko atlas - Lactarius tabidus

Lactarius tabidus Fr. 1838

ryzec liškový

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Lactarius

Synonyma

Lactarius mitissimus var. tabidus (Fr.) Quél. 1888
Lactarius subdulcis var. tabidus (Fr.) Quél. 1886
Lactarius tabidus f. tabidus Fr. 1838
Lactifluus tabidus (Fr.) Kuntze 1891

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, ploše sklenutý s podehnutým okrajem, později plochý, uprostřed prohloubený, nakonec až nálevkovitý, často s malým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je hladká, při zasychání nebo ve stáří vrásčitá, suchá nebo mírně mastná, oranžově hnědá až rezavě hnědá, vybledající, na okraji zbrázděná, hygrofánní.

Lupeny jsou tenké, vysoké 2–6 mm, s hojnými lupénky, někdy větvené, krémové, narůžovělé, ve stáří rezavě skvrnité, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–70 x 5–10 mm, na bázi někdy rozšířený, hladký, suchý, žlutohnědý až rezavě hnědý, pod kloboukem světlejší, od báze tmavnoucí.

Dužnina je křehká, krémová, pod pokožkou klobouku a třeně narůžovělá, v bázi třeně tmavší, na řezu po několika minutách (někdy nevýrazně) žloutnoucí. Vůně je nevýrazná, jindy přirovnávaná k vůni ryzce dubového (Lactarius quietus). Mléko je spíše hojné, bílé, pomalu žloutnoucí, chuti mírné, později pryskyřičně nahořklé.

Výtrusný prach je bělavý nebo krémový (1b–2a podle Romagnesiho stupnice pro holubinky).

Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 6–7 µm, izolovaně bradavčité nebo jen s krátkými hřebínky.

Výskyt

Roste od června do listopadu, velmi hojně, často v bohatých skupinách, na vlhkých místech pod břízami nebo smrky, často v mechu. Upřednostňuje kyselé půdy.

Možná záměna

Důležitým znakem ryzce liškového je zvrásněná pokožka klobouku.

Ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti) má tmavší plodnice, výrazněji síťované výtrusy a najdeme jej obvykle v porostech rašeliníku. Hojnější je od středních poloh výše.

Výrazněji síťované výtrusy má také ryzec červenohnědý (Lactarius badiosanguineus).

Velmi podobný je ryzec bažinný (Lactarius lacunarum), rostoucí pod listnáči, ale i pod břízou, s hladkou pokožkou klobouku. Některými autory je s ryzcem liškovým synonymizován.

Kuchyňské využití

Někdy je uváděn jako jedlá, jindy jako nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání
	Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing