Leotia lubrica (Scop.) Pers. 1797
patyčka rosolovitá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Leotiaceae Leotia |
Synonyma
Helvella lubrica Scop. 1772
Leotia aurantipes (S. Imai) F.L. Tai 1944
Leotia gelatinosa Hill 1771
Leotia portentosa (S. Imai & Minakata) F.L. Tai 1944
Leotia viscosa Fr. 1822
Popis
Plodnice tvoří přeměněné apothécium a je zřetelně rozdělena na plodnou výtrusorodou část (klobouk) a sterilní třeň.
Klobouk je široký 10–20 mm, rosolovitý, žlutý, zelenožlutý, někdy až olivově hnědý, ve stáří téměř černý, nepravidelně laločnatý, s podvinutým okrajem. Na svrchní výtrusorodé straně je hladký, za vlhka slizký až lepkavý, na spodní straně někdy zrnitý.
Třeň je válcovitý, 20–80 x 2–8 mm, často bočně stlačený s rýhou, často světlejší než klobouk, citronově žlutý, zlatožlutý nebo žlutookrový, někdy se zelenými nebo olivovými odstíny, v dospělosti dutý a naplněný slizem, hladký nebo (zvláště v horní části) zrnitý, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený.
Dužnina je (voskovitě) rosolovitá, bělavá, nažloutlá. Vůně je nevýrazná, chuť nevýrazná nebo zatuchle zemitá.
Výtrusný prach je průsvitně bělavý nebo nažloutlý.
Výtrusy jsou úzce vřetenovité, 15–25 x 5–7 µm. Zralé výtrusy jsou při pozorování v Melzerově činidle rozděleny 3–7 přepážkami (septy). Ve vřecku je 8 výtrusů.
 |
 |
Výskyt
Roste místy hojně, od července do října jednotlivě, častěji ve skupinách nebo v trsech, ve všech typech lesů na vlhkých jílovitých a hlinitopísčitých půdách, v mechu nebo rašeliništích.
Možná záměna
Plodnice kulatěnky horské (Cudonia circinans) nebo kulatěnky změněné (Cudonia confusa) jsou krémové až okrové, případně s šedofialovým třeněm. Druhy rodu Cudonia mají výrazně delší výtrusy.
Zeleně zbarvené plodnice trochu podobného tvaru a konzistence vytváří také pazoubek zelený (Microglossum viride) nebo pazoubek šedozelený (Microglossum griseoviride), ty však mají plodnou část spíše protáhle kyjovitou nebo vřetenovitou a zploštělou.
Ve starší literatuře je zmiňována zaměnitelnost s patyčkou černozelenou (Leotia atrovirens), která však v Evropě neroste. Zelené až černozelené zbarvení u některých nálezů způsobuje parazit.
Kuchyňské využití
Patyčka rosolovitá je většinou označována jako nejedlá, každopádně je z hledisky kuchyňského využití bez významu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2024-0171 (22.08.2024, Ústecký kraj)
0066-2021-0164 (12.08.2021, Plzeňský kraj)
0066-2017-0096 (02.09.2017, Ústecký kraj)
