Leucocoprinus birnbaumii (Corda) Singer. 1962
bedla cibulkotřenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Leucocoprinus |
Synonyma
Agaricus birnbaumii Corda 1839
Lepiota lutea (Sacc.) Mattir. 1897
Leucocoprinus flos-sulphuris (Schnizl.) Cejp 1948
Stručný popis
Klobouk je široký 20–50 mm, v mládí vejčitý, později zvoncovitý až ploše rozprostřený, uprostřed obvykle s nízkým hrbolkem, tenký, matný, jemně šupinatý, sírově žlutý, vysycháním blednoucí.
Lupeny jsou středně husté, v barvě klobouku nebo světlejší, se žlutým ostřím, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 2–4 mm, na bází cibulkovitě rozšířený, žlutý, jemně vločkatý, s tenkým pomíjivým blanitým prstenem.
Dužnina je tenká, žlutavá. Chuť je mírná, vůně nepříjemná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 8–12 x 5–7 µm, hladké, tlustostěnné, s klíčním pórem, dextrinoidní.
Výskyt
Roste na humózní půdě ve sklenících nebo v pařeništích, celoročně pak v květináčích s pokojovými rostlinami, obvykle v menších skupinách. Pochází z vlhkých subtropických a tropických oblastí, v České republice se ve volné přírodě nevyskytuje.
Opakovaně se objevuje v internetových diskusích s dotazem na její určení.
Možná záměna
Bedla omytá (Leucocoprinus straminellus) vytváří menší plodnice se světle žlutým kloboukem a má menší výtrusy (5–7 x 4–6 µm).
Plodnice bedly (Leucocoprinus straminellus) jsou světlejší, výrazně tenké a křehké.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia |
