Marasmius oreades (Bolton) Fr. 1836
špička obecná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Marasmiaceae Marasmius |
Synonyma
Agaricus coriaceus Lightf. 1777
Agaricus oreades Bolton 1792
Agaricus pratensis Huds. 1778
Collybia oreades (Bolton) P. Kumm. 1871
Gymnopus pratensis Gray 1821
Marasmius caryophylleus 1889
Pleurotus caryophylleus (Schaeff.) Sacc. 1887
Popis
Klobouk je široký 15–50 mm, nejprve polokulovitý nebo oble kuželovitý, později plochý se středovým hrbolkem, hygrofánní, na okraji někdy rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, lysý, za vlhka okrový a lesklý, za sucha vybledající, výjimečně s růžovými odstíny.
Lupeny jsou řídké, prostřídané kratšími lupénky, bělavé až okrové, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 40–70 x 3–5 mm, plný, tuhý, pružný, v mládí jemně plstnatý, později lysý, bělavý až světle hnědý, obvykle světlejší než klobouk, na bázi s bílým bazálním myceliem.
Dužnina je bělavá, chrupavčitá, v třeni houževnatá. Vůně je příjemná, houbová, někdy mírně hořkomandlová. Chuť je mírná, příjemná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou kapkovité, 7–10 x 4–6 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Chelocystidy chybí.
 |
 |
Výskyt
Roste od dubna do listopadu na loukách, pastvinách, mezích, v parcích, sadech a zahradách, ve skupinách, většinou mimo les. Někdy tvoří čarovné kruhy. Vyrůstá především po deštích. Je hojná.
Možná záměna
Špička chlumní (Marasmius collinus) má hladký a křehký třeň, hustší lupeny a podle Laessoe a Petersen (2019) spíše nepříjemnou vůni připomínající bedlu hřebenitou (Lepiota cristata).
Špička kožová (Marasmius torquescens) roste v lesích v opadu listnáčů, má tmavě rezavě hnědou až černou spodní část třeně.
Špička Wynneova (Marasmius wynneae) má světlý bělavý klobouk, tmavou bázi třeně a menší výtrusy.
Podobné penízovky rodu Gymnopus, např. hojná penízovka dubová (Gymnopus dryophilus), mají výrazně hustší lupeny.
Kuchyňské využití
Zajímavá jedlá houba vhodná především do polévek. Sbírají se jen kloboučky.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2021-0114 (08.08.2021, Středočeský kraj)
0071-2019-0017 (17.05.2019, Středočeský kraj)
0066-2018-0031 (16.06.2018, Ústecký kraj)
