Mycena alba (Bres.) Kühner 1938
helmovka bílá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Mycenaceae Mycena |
Synonyma
Marasmiellus albus (Bres.) Singer 1951
Omphalia alba Bres. 1915
Phloeomana alba (Bres.) Redhead 2016
Popis
Klobouk je široký 3–10 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, ojíněný, později sklenutý až téměř plochý, uprostřed někdy prohloubený, bělavý nebo světle krémový, později někdy od středu našedlý nebo nahnědlý.
Lupeny jsou bělavé, průsvitné, obvykle na třeň sbíhavé. Podle Aronsen a Laessoe (2016) (6) 9–15 lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 5–25 x 0,5–1 mm, velmi často nepravidelně prohnutý, bělavý, průsvitný, po celé délce bíle ojíněný, později od báze s bělavými vlákny mycelia šednoucí.
Dužnina je tenká, bělavá. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, často téměř kulovité o průměru 7–10 µm (Qav = 1,0–1,2), průsvitné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé, často i 2výtrusé. Cheilocystidy jsou kyjovité nebo téměř válcovité.
Výskyt
Roste na kůře listnatých stromů, v chladném a vlhkém počasí prakticky celoročně. Je dosti vzácná, pokud se však objeví, pak zpravidla v bohatých skupinách.
Možná záměna
Podobná helmovka zimní (Mycena hiemalis) má lupeny ke třeni úzce připojené. Přestože nezralé výtrusy mohou být také téměř kulaté, zralé výtrusy jsou výrazně oválné (Qav = 1,3).
Hojná helmovka tenkonohá (Mycena speirea) vytváří o něco větší a zpravidla barevnější plodnice, podobně jako helmovka zimní se liší i tvarem výtrusů.
Helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) vyrůstá z bazálního terčíku a povrch klobouku je výrazně vločkatý.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark |
|
Robich G. (2007): Mycena d´Europa, Centro Studi Micologici, Trento |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2023-0396 (08.12.2023, Středočeský kraj)
