Mycena mucor

Mycena mucor (Batch) Quél. 1875

helmovka plísňovitá

Systematika

Stručný popis

Klobouk je široký 1–5 mm, zvoncovitý, později široce kuželovitý, nakonec téměř plochý, s pružnou oddělitelnou pokožkou, zprvu šedohnědý, ojíněný, brzy lysý, (téměř) prosvítavě bělavý, zejména za vlhka zřetelně prosvítavě rýhovaný.

Lupeny jsou řídké, proložené lupénky, bělavé, ke třeni dosahuje 5–13 lupenů.

Třeň je tence vlasovitý, často nepravidelně zahnutý, 10–20 mm dlouhý, průsvitně bělavý, jemně ojíněný až lysý. Vyrůstá z terčovitého bazálního disku.

Dužnina je velmi tenká. Vůně i chuť jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné až válcovité, 8–12 x 3–4,5 µm, průsvitné, hladké, silně amyloidní.

Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou široce kyjovité, obvykle s několika tenkými, relativně dlouhými výrůstky. Pleurocystidy chybí.

Výskyt

Roste na podzim až do počátku zimy na tlejících (loňských) listech dubů, méně často vrb.

Možná záměna

Pro přesné určení je vhodné nálezy mikroskopovat.

Z bazálního terčíku na dubovém listí vyrůstají i plodnice helmovky deskové (Mycena stylobates), jsou však výrazně větší.

Na tlejícím dubovém listí roste také helmovka mnohobratá (Mycena polyadelpha) s podobně drobnými plodnicemi, ovšem bez bazálního terčíku.

Helmovka vlasová (Mycena capillaris) roste na listech buku

Určitou podobnost mohou vykazovat i některé špičky rostoucí v opadu listnáčů, například špička listožijná (Marasmius setosus) nebo špička listová (Marasmius epiphyllus).

Kuchyňské využití

Nejedlá houba, pro nepatrnost plodnic kulinářsky bezvýznamná.

Autorství obrázků: Radim Dvořák

Literatura

	Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
	Robich G. (2007): Mycena d´Europa, Centro Studi Micologici, Trento
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Geesteranus M. (1992): Mycenas of the Northern Hemisphere, North-Holland/Oxford/New York/Tokyo

Nálezy

  0013-2015-0010 (31.10.2015, Plzeňský kraj)