Mycena olida Bres. 1887
helmovka žlutavotemenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Mycenaceae Mycena |
Popis
Klobouk je široký 5–15 mm, nejprve zvoncovitý, později sklenutý až téměř rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, bělavě průsvitný, v dospělosti od středu nažloutlý, na okraji prosvítavě brázditý.
Lupeny jsou bělavé, vzájemně žilkami propojené (anastomozované), u třeně vykrojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé. Podle Aronsen a Laessoe (2016) dosahuje ke třeni 15–22 lupenů.
Třeň je válcovitý, 15–25 x 1–2 mm, průsvitně bělavý, v dospělosti někdy od báze žloutnoucí, po celé délce alespoň v mládí jemně vločkatý, na bázi s bílými vlákny mycelia.
Dužnina je tenká, průsvitná, bez výraznější chuti a vůně.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 6–9 x 5–6 µm, hladké, průsvitné, neamyloidní.
Bazidie jsou 2výtrusé (vzácně snad i 4výtrusé). Cheilocystidy jsou nepravidelně vřetenovité až lahvovité, někdy s náznakem hlavičky, 35–90 x 10–20 µm. Kaulocystidy jsou hojné, nepravidelně kyjovité nebo válcovité.
Výskyt
Roste od června do listopadu, za vhodných podmínek i celoročně, roztroušeně, na kůře živých i odumřelých listnatých stromů, často v mechu.
Možná záměna
Helmovka zimní (Mycena hiemalis), rostoucí na podobných stanovištích, má o něco tmavší, hnědý, na středu někdy až téměř černý klobouk a (snad) užší (9–15 µm) cheilocystidy.
Helmovka žlutobílá (Atheniella flavoalba) neroste na dřevě a má užší výtrusy.
Drobnější a poměrně vzácná helmovka bílá (Mycena alba) má lupeny ke třeni připojené až mírně sbíhavé.
Helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) má vločkatý klobouk a třeň vyrůstá z bazálního terčíku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2020-0173 (10.10.2020, Středočeský kraj)
