Mycena olida

Mycena olida Bres. 1887

helmovka žlutavotemenná

Systematika

Popis

Klobouk je široký 5–15 mm, nejprve zvoncovitý, později sklenutý až téměř rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, bělavě průsvitný, v dospělosti od středu nažloutlý, na okraji prosvítavě brázditý.

Lupeny jsou bělavé, vzájemně žilkami propojené (anastomozované), u třeně vykrojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé. Podle Aronsen a Laessoe (2016) dosahuje ke třeni 15–22 lupenů.

Třeň je válcovitý, 15–25 x 1–2 mm, průsvitně bělavý, v dospělosti někdy od báze žloutnoucí, po celé délce alespoň v mládí jemně vločkatý, na bázi s bílými vlákny mycelia.

Dužnina je tenká, průsvitná, bez výraznější chuti a vůně.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 6–9 x 5–6 µm, hladké, průsvitné, neamyloidní.

Bazidie jsou 2výtrusé (vzácně snad i 4výtrusé). Cheilocystidy jsou nepravidelně vřetenovité až lahvovité, někdy s náznakem hlavičky, 35–90 x 10–20 µm. Kaulocystidy jsou hojné, nepravidelně kyjovité nebo válcovité.

Výskyt

Roste od června do listopadu, za vhodných podmínek i celoročně, roztroušeně, na kůře živých i odumřelých listnatých stromů, často v mechu.

Možná záměna

Helmovka zimní (Mycena hiemalis), rostoucí na podobných stanovištích, má o něco tmavší, hnědý, na středu někdy až téměř černý klobouk a (snad) užší (9–15 µm) cheilocystidy.

Helmovka žlutobílá (Atheniella flavoalba) neroste na dřevě a má užší výtrusy.

Drobnější a poměrně vzácná helmovka bílá (Mycena alba) má lupeny ke třeni připojené až mírně sbíhavé.

Helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) má vločkatý klobouk a třeň vyrůstá z bazálního terčíku.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2020-0173 (10.10.2020, Středočeský kraj)