Mycena tintinnabulum

Mycena tintinnabulum (Batsch) Quél. 1872

helmovka pařezová

Systematika

Synonyma

Agaricus tintinnabulum (Paulet) Fr. 1838
Hypophyllum tintinnabulum Paulet 1793

Popis

Klobouk je široký 5–25 mm, nejprve polokulovitý, později zvoncovitý, široce kuželovitý až ploše sklenutý, s nízkým středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka lepkavý až slizký, tmavě šedohnědý až černohnědý, při okraji ovšem světlejší, někdy téměř bílý, prosvítavě rýhovaný, při zasychání světlejší.

Lupeny jsou nejprve bílé, později našedlé, u třeně připojené a krátce sbíhavé. Podle Aronsen a Laessoe (2016) dosahuje ke třeni 23–28 lupenů.

Třeň je válcovitý, 15–60 x 1–2 mm, dutý, nejprve bělavý nebo našedlý, ojíněný, ve spodní části s výrazným bílým ochmýřením, později olysávající a od báze hnědnoucí.

Dužnina je tenká, bělavá nebo našedlá. Vůně je nevýrazná, podle Holec a kol. (2012) po syrových bramborech. Chuť je nahořklá.

Výtrusy jsou elipsoidní, 4,5–6 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, hladké, amyloidní.

Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou kyjovité, s hojnými výrůstky.

Výskyt

Roste v zimě, od října do března, dosti hojně, v bohatých trsech na tlejícím dřevě listnatých stromů, zejména buků, často v mechu.

Možná záměna

Pro růst v bohatých trsech v zimním období je prakticky nezaměnitelná.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Nálezy

  0071-2020-0406 (27.12.2020, Plzeňský kraj)
  0013-2020-0368 (13.12.2020, Středočeský kraj)
  0066-2020-0286 (17.11.2020, Středočeský kraj)