Neolecta vitellina (Bres.) Korf & J.K. Rogers 1971
smrčenka žloutková
Systematika
|
Fungi Ascomycota Neolectomycetes Neolectales Neolectaceae Neolecta |
Popis
Plodnice je nejprve válcovitá a bílá, brzy se však rozděluje na plodnou kyjovitou část a třeň. V dospělosti je vysoká 10-40 mm, 4-8 mm široká.
Kyjovitá část zahrnuje 1/2 až 2/3 výšky plodnice, někdy je zploštělá (s podélnou rýhou), lopatkovitá nebo jazykovitá často nepravidelně vrásčitá, někdy větvená, žloutkově až citronově žlutá, hladká a suchá.
Třeň je hladký, bílý, válcovitý, až 4 mm tlustý, směrem k bázi zúžený. Je částečně vnořen v substrátu a jen menší část vyčnívá nad povrch půdy (plodnice někdy při pohledu shora působí dojmem, jakoby žádný třeň neměla).
Dužnina v kyjovité části je žlutá a ve třeni bílá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní až vejčité, ze strany lehce fazolovité, hladké, se zrnitým obsahem, 5,5–8 x 3–4,5 µm velké, bez přehrádek.
Vřecka jsou válcovitá, hyalinní, hladká, s 8 výtrusy. Parafýzy chybí.
Výskyt
Roste od června do srpna, vzácně, v jehličnatých lesích vyšších poloh, zdánlivě ze země, pravděpodobně parazituje na kořenech jehličnatých stromů, zejména smrku. Pokud se vyskytne, vyroste obvykle ve velkých skupinách.
Možná záměna
Lopatička kyjovitá (Spathularia flavida) vytváří větší plodnice lopatkovitého tvaru, má větší přehrádkované výtrusy a parafýzy.
Čapulka bahenní (Mitrula paludosa) roste na tlejících rostlinných zbytcích na trvale zmáčených stanovištích, má větší výtrusy a parafýzy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0066-2022-0066 (19.06.2022, Moravskoslezský kraj)
0071-2019-0049 (21.06.2019, Moravskoslezský kraj)
