Peziza badia Pers. 1800
řasnatka hnědá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Pezizaceae Peziza |
Synonyma
Aleuria badia (Persoon) Gillet 1879
Galactinia badia (Pers.) Arnould 1893
Legaliana badia (Pers.) Van Vooren 2020
Plicaria badia (Pers.) Fuckel 1870
Pustularia badia (Pers.) Lambotte 1887
Scodellina badia (Pers.) Gray 1821
Popis
Plodnice typu apothécium jsou široké 20–100 mm, nejprve téměř kulovité, později nepravidelně miskovité, v dospělosti často se zvlněným okrajem. Hymenium na vnitřní straně plodnice je hladké, rezavě (růžově) hnědé, hnědé až černohnědé, někdy s olivovými nebo nafialovělými odstíny. Vnější neplodná část je jemně vločkatě zrnitá, otrubičnatá, zbarvená obdobně jako hymenium.
Třeň chybí nebo je jen naznačen.
Dužnina je červenohnědá, křehká, lámavá, bez výraznější chuti, nebo zápachu.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 16–19 x 9–11 µm, se síťovitou ornamentikou, ve které převládají podélné hřebínky, většinou se dvěma tukovými kapkami.
Vřecka jsou oktasporická, 300–330 x 15 µm. Konce vřecek jsou amyloidní (v Melzerově činidle se zbarvují modře). Parafýzy jsou válcovité na konci mírně kyjovitě rozšířené.
 |
 |
Výskyt
Je to jedna z nejhojnějších řasnatek. Roste od června do října, obvykle ve skupinách nebo ve srostlicích, prakticky ve všech typech lesů, především poblíž cest, nebo může vyrůst i na starých spáleništích.
Možná záměna
Makroskopicky podobných druhů řasnatek existuje celá řada, pro bezpečné určení je třeba nálezy mikroskopovat. Pro řasnatku hnědou (Peziza badia) jsou určujícím znakem výtrusy se síťovanou ornamentikou a dvěma tukovými kapkami.
Velmi podobná je řasnatka mokřadní (Peziza limnaea). Má o něco delší a užší výtrusy (17–21 x 9–10 µm) s bradavčitou ornamentikou, s bradavkami jen někdy propojenými krátkými nebo tenkými hřebínky. Roste na velmi vlhkých stanovištích.
Řasnatka olivově hnědá (Peziza phyllogena) má olivově hnědé hymenium a větší, jemně bradavčité výtrusy.
Podobná řasnatka stlačená (Peziza depressa) roste na obdobných stanovištích, má však izolovaně bradavčité výtrusy.
Řasnatka hnědočerná (Peziza brunneoatra) vytváří drobnější plodnice do průměru 30 mm. Ornamentiku výtrusů tvoří bradavky propojené neúplnou síťkou.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Radim Dvořák
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2022-0256 (16.10.2022, Jihočeský kraj)
0071-2018-0073 (29.09.2018, Středočeský kraj)
0013-2018-0017 (25.07.2018, Středočeský kraj)
