řasnatka uhelná
Peziza echinospora P. Karst. 1869
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota) Třída: terčoplodé (Pezizomycetes) Řád: kustřebkotvaré (Pezizales) Čeleď: kustřebkovité (Pezizaceae) Rod: řasnatka (Peziza) |
Synonyma
Aleuria echinospora (P. Karst.) Boud. 1907
Aleuria umbrina Gillet 1879
Cochlearia umbrina Lambotte 1887
Galactinia echinospora (P. Karst.) Svrček & Kubička 1961
Peziza anthracophila Dennis 1960
Peziza umbrina Boud. 1879
Plicaria echinospora (P. Karst.) Rehm 1881
Stručný popis
Plodnice jsou nepravidelně miskovité, široké 20–80 mm, se zoubkatým okrajem. Hymenium je hladké, žlutohnědé až tmavě hnědé až tmavě rezavě hnědé. Vnější neplodná strana je bělavá až světle hnědá, vločkatá.
Třeň obvykle chybí.
Dužnina je 1–2 mm tlustá, hnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusy jsou elipsoidní, 14–18 x 7–9,5 µm, bez kapek, na pólech bradavčité.
Vřecka jsou válcovitá s osmi výtrusy, 250–300 x 11–14 ?m, na vrcholu amyloidní. Parafýzy jsou septované, s mírně kyjovitě rozšířenou terminální buňkou.
Výskyt
Roste od března do listopadu, roztroušeně, obvykle v malých skupinách, na spáleništích.
Možná záměna
Řasnatka Petersova (Peziza petersii) má menší výtrusy s kapkami.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Martin Bartůšek
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2022-0105 (17.06.2022, Vysočina)
0071-2021-0080 (16.07.2021, Středočeský kraj)
0068-2013-0014 (16.06.2013, Moravskoslezský kraj)
0068-2012-0036 (25.05.2012, Jihočeský kraj)
0068-2012-0025 (13.05.2012, Středočeský kraj)
