Phaeophyscia orbicularis

Úvodní stránka

Myko atlas - Phaeophyscia orbicularis

Phaeophyscia orbicularis (Neck.) Moberg 1977

terčovník kruhovitý

Systematika

Fungi
Ascomycota
Lecanoromycetes
Caliciales
Physciaceae
Phaeophyscia

Synonyma

Anaptychia obscura (Ehrh.) A. Massal. 1853
Borrera obscura (Ehrh.) Mudd 1861
Dimelaena obscura (Ehrh.) Norman 1853
Hagenia obscura (Ehrh.) De Not. 1846
Imbricaria cycloselis (Ach.) DC. 1805
Imbricaria obscura (Ehrh.) J. Kickx f. 1849
Lecanora virella (Ach.) Ach. 1810
Lichen cycloselis Ach. 1799
Lichen obscurus Ehrh. 1785
Lichen orbicularis Neck. 1771
Lichen virellus Ach. 1799
Lobaria obscura (Ehrh.) P. Gaertn., G. Mey. & Scherb. 1802
Lobaria orbicularis (Baumg.) Hoffm. 1796
Parmelia cycloselis (Ach.) Ach. 1803
Parmelia obscura (Ehrh.) Fr. 1831
Parmelia virella (Ach.) Ach. 1803
Physcia cycloselis (Ach.) Vain. ex Räsänen 1931
Physcia hueana (Harm.) Klem. 1959
Physcia obscura (Ehrh.) Hampe ex Fürnr. 1839
Physcia orbicularis (Baumg.) Poetsch 1872
Physcia virella (Ach.) Flagey 1891
Placodium orbiculare (Baumg.) Hoffm. 1801
Psora orbicularis Baumg. 1790
Rinodina virella (Ach.) Körb. 1855
Squamaria obscura (Ehrh.) Beltr. 1858
Xanthoria obscura (Ehrh.) Horw. 1912

Popis

Stélka je lupenitá. Je tvořena okrouhlými růžicemi 20–50 mm v průměru, někdy se jednotlivé růžice nepravidelně překrývají. Stélka je složena z šedozelených laloků širokých asi 1 mm, volně přitisklých k substrátu, na jejichž svrchní straně vyrůstají za vlhka zelené, obvykle však tmavě šedočerné sorály. Sorály mohou mít bělavé lemování nebo výjimečně (například při mechanickém poškození) i celobělavé zbarvení. Spodní strana stélky je černá, s černými, při okraji laloků však i světlými rhizinami.

Apothécia jsou vzácná, o průměru 1–3 mm, s tmavým diskem a poměrně tlustým okrajem. Ve vřecku zraje osm dvoubuněčných hnědých výtrusů, 17–26 x 7–11 µm.

Makrochemické reakce: K+ purpurová, někdy však i bez reakce.

Výskyt

Roste velmi hojně, především na kůře stromů a keřů, ale vyroste i jiných substrátech bohatých živinami a dusíkem, téměř vždy s dalšími druhy lišejníků, zejména rodů Physcia nebo Xanthoria.

Možná záměna

Podle Smith a kol. (2009) je terčovník kruhovitý je dosti proměnlivý druh, čemuž nasvědčuje i množství synonym. Stélka je obvykle oproti sousedním druhům lišejníků tmavší a na jejím povrchu nacházíme hojné sorály.

Terčovník černající (Phaeophyscia nigricans) má stélku za sucha téměř šedočernou a sorály tvoří na okrajích laloků.

Podobný terčovník šedý (Physcia caesia) tvoří na povrchu stélky sorály šedomodrých odstínů, často shloučené do vzájemně izolovaných (například kulovitých) útvarů.