rosolovka

Myko atlas - Phaeotremella frondosa

rosolovka

Phaeotremella frondosa (Fries) Spirin & V. Malysheva 2018

Systematika

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: Tremellomycetes
Řád: rosolovkotvaré (Tremellales)
Čeleď: (Phaeotremellaceae)
Rod: (Phaeotremella)

Synonyma

Tremella frondosa Fr. 1822

Popis

Plodnice je široká 40–120 mm, až 50 mm vysoká, mozkovitá až laločnatě zprohýbaná, průstvitně hnědožlutá, později rezavě hnědá až hnědá, při vysychání až tmavě hnědočerná.

Hymenium je na celém vnějším povrchu plodnice.

Dužnina je za vlhka pružná a rosolovitá, za suchého počasí tuhá. Vysušené plodnice po zvlhčení znovu z větší části nabývají původní tvar a konzistenci.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce eliptické, kapkovité, 8–12 x 6–9 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Za vlhkého počasí roste prakticky po celý rok na odumřelých větvích, kmenech a pařezech listnatých stromů (dub, buk, bříza). Parazituje na plodnicích pevníků, zejména pevníku korkovitého (Stereum rugosum).

Možná záměna

Na jehličnanech roste vzácná, makroskopicky velmi podobná rosolovka listovitá (Phaeotremella foliacea), parazitující na pevníku krvavějícím (Stereum sanguinolentum). Dříve nebyla od Phaeotremella frondosa rozlišována.

Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) má plodnice většinou zářivě zlatožluté.

Někdy se může (vzdáleně) podobat shlukům plodnic ucha Jidášova (Auricularia auricula-judae).

Mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) je houba vřeckovýtrusá, mikroskopicky zcela odlišná.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba, údajně ji však někteří houbaři konzumují.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

V novějším pojetí je rosolovka listovitá zařazena do rodu Phaeotremella a původní druh je rozdělen na rosolovku listovitou (Phaeotremella foliacea) rostoucí na jehličnanech a parazitující především na pevníku krvavějícím (Stereum sanguinolentum) a rosolovku (Phaeotremella frondosa) z listnáčů parazitující především na pevníku korkovitém (Stereum rugosum).

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání