Phellinus punctatus (P. Karst.) Pilát 1942
ohňovec tečkovaný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Hymenochaetaceae Phellinus |
Synonyma
Fomitiporia punctata (P. Karst.) Murrill 1947
Popis
Plodnice jsou jednoleté i víceleté, vždy rozlité, vrstevnaté, většinou 100–400 mm dlouhé, až 30 mm tlusté, na okraji ztenčené, obtížně oddělitelné od substrátu. Starší plodnice mohou být rozpraskané.
Rourky v každé vrstvě jsou 1–6 mm dlouhé, většinou vzhledem k povrchu dřeva orientované našikmo, žlutohnědé, skořicově hnědé až šedohnědé, někdy s rezavými odstíny. Póry jsou nepravidelné, protažené, s hustotou 5–8 pórů na mm, zbarvené stejně jako rourky, během vegetačního období spíše žlutohnědé, později šednoucí, někdy s hedvábným leskem.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6–8 x 5–7 µm, hladké, průsvitné, silně dextrinoidní.
Hymeniální sety chybí.
Výskyt
Saproparazit. Plodnice nacházíme celoročně především na kmenech a silnějších větvích listnatých stromů (např. habr, dub, bříza, vrba, olše), vzácněji na jehličnanech.
Možná záměna
Podle Vampola a Charvátová (2021) je makroskopicky téměř k nerozeznání od dvou teplomilných druhů – ohňovce jižního (Phellinus pseudopunctatus) s hymeniálními sety a ohňovce středomořského (Fomitiporia medeterranea), jehož výskyt na území ČR však dosud nebyl prokázán.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
