Psathyrella spadicea (Schaeff.) Singer 1951
křehutka čokoládová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Psathyrellaceae Psathyrella |
Synonyma
Agaricus spadiceus Schaeff. 1774
Drosophila spadicea (Schaeff.) Quél. 1886
Homophron spadiceum (P. Kumm.) Örstadius & E. Larss. 2015
Hypholoma stipatum (Pers.) S. Imai 1938
Pilosace spadiceus (Schaeff.) Kuntze 1898
Pratella spadicea (Schaeff.) J. Schröt. 1889
Psathyra spadicea (Schaeff.) Singer 1936
Psilocybe spadicea P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 20–80 (120) mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až ploše rozložený, někdy se širokým nízkým středovým hrbolem, hygrofánní, hladký, za vlhka červenohnědý, při zasychání béžový nebo světle okrový, někdy s růžovými odstíny. Okraj klobouku je vždy bez zbytků vela, někdy v mládi lehce ojíněný, nejvýše krátce nevýrazně rýhovaný, v dospělosti často zvlněný.
Lupeny jsou spíše husté, nejprve světle narůžověle okrové, později rezavě (masově) hnědé, u třeně vykrojené a úzce připojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 4–10 mm, rovný nebo mírně zakřivený, brzy dutý, podélně vláknitý, pod kloboukem zejména v mládí ojíněný, bělavý, nahnědlý nebo narůžovělý,
Dužnina je bílá nebo bělavá, vodnatě průsvitná. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je rezavě hnědý, ve srovnání s jinými křehutkami velmi světlý.
Výtrusy jsou eliptické, někdy trochu ledvinovité (fazolovité), 7–9,5 x 4–5 µm.
 |
 |
Cheilocystidy (na ostří lupenů) jsou velmi variabilní, vřetenovité, lahvovité nebo vakovité, často na vrcholu zdobené krystaly ve tvaru hvězdičky. Pleurocystidy (na ploše lupenů) jsou lahvovité, tlustostěnné.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, obvykle v trsech na dřevě listnáčů, zejména topolů (osik) a buků. Často vyrůstá u paty ještě živých kmenů stromů.
Možná záměna
Systematika křehutek z příbuzenstva křehutky čokoládové (sekce Spadiceae) patrně není definitivní.
Dobrým druhem je pravděpodobně křehutka slonovinová (Psathyrella cernua) s bledším až (slonovinově) bělavým kloboukem a spíše uniformě lahvovitými cheilocystidami s krystaly ve tvaru čepičky, ne hvězdy.
Křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis) má na okraji klobouku dlouho zbytky vela a výrazně menší výtrusy.
Kuchyňské využití
Někdy je uváděna jako jedlá houba nižší kvality, jindy jako houba nejedlá. Sbírejme raději chutnější druhy hub.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Martina Vašutová (2008): Taxonomic studies on Psathyrella sect. Spadiceae. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
Nálezy
0066-2017-0227 (26.11.2017, Středočeský kraj)
0066-2017-0222 (19.11.2017, Středočeský kraj)
