Pseudoclitocybe obbata
(Fr.) Singer 1962
strmělka vybledající
Systematika
|
Říše:
Fungi Kmen: Basidiomycota Třída: Agaricomycetes Řád: Agaricales Čeleď: Tricholomataceae Rod: Pseudoclitocybe |
Synonyma
Pseudoclitocybe expallens
(Pers.) M.M. Moser 1967
Stručný popis
Klobouk je široký 20–50 mm, zprvu sklenutý s podehnutým okrajem, brzy nálevkovitý, hygrofánní, za vlhka šedohnědý nebo šedomodrý, hedvábitě lesklý, dlouze průsvitně rýhovaný, za sucha světle šedookrový.
Lupeny jsou středně husté, v mládí světle šedé, někdy s modrým odstínem, v dospělosti šedohnědé, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 40–90 x 4–8 mm, šedohnědý, bělavě ojíněný, olysávající.
Dužnina je tenká, bělavá, našedlá nebo nahnědlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou oválné, 7–10 x 5–7 mm, amyloidní, hladké.
Výskyt
Roste od září do listopadu, obvykle ve skupinách, typicky na suchých travnatých stanovištích stepního nebo téměř stepního charakteru.
Možná záměna
V lesích na opadu a zbytcích dřeva roste strmělka číškovitá (Pseudoclitocybe cyathiformis) s většími výtrusy.
Strmělky rodu Clitocybe nemají amyloidní výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Vavřinec Klener
Literatura
![]() |
Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha. |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
![]() |
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |





