Psilocybe semilanceata
(Fr.) P. Kumm. 1871
lysohlávka kopinatá
Systematika
|
Říše:
Fungi Kmen: Basidiomycota Třída: Agaricomycetes Řád: Agaricales Čeleď: Strophariaceae Rod: Psilocybe |
Popis
Klobouk je široký 10–15 (25) mm, úzce zvoncovitý, obvykle s ostrou bradavkou uprostřed klobouku, hygrofánní, za vlhka při okraji prosvítavě rýhovaný. Barvy přecházejíci od modravě nahnědlé za vlhka až po světle hnědou, nebo i krémovou barvu v sušším období. Nejtmavší odstíny bývají nejčastěji uprostřed klobouku v oblasti bradavky.
Lupeny jsou připojené, barvy v mládí světle krémové a později přecházející vlivem vypadávání výtrusného prachu k odstínům fialově nahnědlým.
Třeň je válcovitý 40–80 (100) x 1–3 mm, často silně pokroucený, barvy světlejší než klobouk.
Dužnina je tenká, stářím nebo při poranění se někdy zbarvuje zelenomodře. Vůně i chuť jsou moučné až lehce ředkvové.
Výtrusný prach je tmavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 11–15 x 6,5–8 µm, tlustostěnné, se spíše nenápadným klíčním pórem.
Ostří lupenů je sterilní. Cheilocysidy jsou lahvovité, 15–30 x 5–7 µm, s velmi tenkým krčkem (přívěškem) dlouhým téměř polovinu z délky cystidy. Pleurocystidy chybí. Bazidie jsou tetrasporické, jen zřídka bisporické. Kaulocystidy velikostí i tvarem přibližně odpovídají cheilocystidám.
Výskyt
Roste od července do listopadu, na loukách a pastvinách, zvláště v místech, kde se pase skot, ovce ale i koně, často v trsech metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa). Hlavním obdobím jejího růstu je pozdní podzim.
Možná záměna
Je dobře poznatelná díky špičatému klobouku a sklonu k zelenomodrání.
Na podobných stanovištích ve stejný čas fruktivikují také kropenatce rodu Panaeolus s černým výtusným prachem, s nimi hojný kropenatec otavní (Panaeolina foenicecii) s bradavčitými výtrusy.
Plodnice rodu sametovka (Conocybe) mají lupeny v dospělosti rezavě hnědé.
Poznámky
Vzhledem k vysokému obsahu psychotropních látek a především z důvodu různého množství obsahu těchto látek v jednotlivých plodnicích, může u lidí, kteří užívají tuto houbu jako drogu dojít k nepříjemným depresním či úzkostným, někdy i život ohrožujícím projevům.
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
![]() |
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice. |
![]() |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
![]() |
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia |
![]() |
Hlaváček Jiří, 1996. Halucinogenní houby lysohlávky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/1996. |
Nálezy
0066-2019-0162
(06.10.2019, Liberecký kraj)









