Rubroboletus satanas (Lenz) Kuan Zhao & Zhu L. Yang 2014
hřib satan
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Rubroboletus |
Synonyma
Boletus satanas Lenz 1831
Boletus satanoides Smotl. 1920
Tubiporus satanas (Lenz) Maire 1937
Popis
Klobouk je široký 80–200 (300) mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později (polštářkovitě) sklenutý až téměř plochý. Pokožka je v mládí bělavá nebo našedlá, jemně plstnatá, později šedoolivová až šedohnědá, olysávající, někdy ve stádiu zralosti se slabě růžovým podbarvením při okrajích.
Rourky jsou až 25 mm vysoké, žluté, později žlutoolivové, na řezu modrající. Póry jsou v mládí karmínově červené, v dospělosti žlutooranžové a při okraji klobouku až žluté.
Třeň je v mládí soudkovitý, v dospělosti kyjovitý, 50–150 x 50–100 mm, na bázi řepovitý, zprvu červený, později pod kloboukem žloutnoucí, nakonec téměř celý žlutý, pokrytý jemnou červenou síťkou.
Dužnina je bělavě nažloutlá, na řezu mírně modrající. Vůně je zprvu nevýrazná, u starších plodnic však nepříjemná, hnilobná. Chuť je mírná, ochutnávání však může způsobit silnou nevolnost.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou oválné až vřetenovité, 11–15 x 5–7 µm, hladké.
 |
Výskyt
Roste od května do září, jednotlivě, ve skupinách, často i ve srostlicích, dosti vzácně na vápnitých půdách ve světlých lesích teplejších oblastí pod listnatými stromy, zejména pod duby, ale i pod buky, habry či lipami.
Možná záměna
Hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) vytváří o něco menší plodnice, má obvykle na pokožce klobouku narůžovělé odstíny a výrazně texturovanou červenou síťku na žlutém třeni.
Hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae) voní, zejména při zasychání, po polévkovém koření Maggi, pokožka klobouku se u něj zráním podbarvuje výrazněji do červena a dužnina na řezu modrá výrazněji.
Hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus) roste ve vyšších polohách pod jehličnany, dužnina nevoní a pokožka klobouku se u něj podbarvuje tmavorůžově až purpurově, často postupně políčkovitě rozpraskává.
Hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri) má v horní části třeně žlutou síťku, ve spodní části obvykle červenou pásku či zónu, póry má žluté a dužninu s příjemnou houbovou vůní
Hřib kříšť (Caloboletus calopus) vyrůstá ve vyšších polohách, často v jehličnanech nebo bučinách, s barvou pokožky klobouku je spíše šedohnědavou, póry má žluté.
Hřib medotrpký (Caloboletus radicans) má žluté póry i případnou síťku.
Kuchyňské využití
Je podobně jako příbuzné druhy za syrova jedovatý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Poznámky k systematice
Výhradně v české literatuře – Hlaváček (1998), Hagara a kol. (2005), Antonín (2006), Papoušek (2010) – se objevuje hřib satanovitý (Boletus satanoides), který je však podle Holec a kol. (2012) pouze synonymem pro hřib satan.
Literatura
 |
Janda V., Opat L., Pavelka T. (2016): Neobvyklá lokalita hřibu satana - Rubroboletus satanas - v Praze na Strahově. |
|
Kříž M. (2015): Hřib satan - Boletus satanas - roste i na Ústecku. |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Mlynář M. (2007): Hřib satan - Boletus satanas Lenz roste i v okolí České Skalice. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Kříž M. (2006): Hřib satan - Boletus satanas Lenz roste i na Litoměřicku. |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2023-0125 (16.09.2023, Středočeský kraj)
0087-2022-0130 (14.08.2022, Středočeský kraj)
0196-2022-0003 (13.07.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0113 (10.07.2022, Praha)
0087-2022-0087 (13.06.2022, Středočeský kraj)
0071-2021-0277 (02.10.2021, Středočeský kraj)
0071-2020-0175 (30.08.2020, Středočeský kraj)
