Sarcodon imbricatus
(L.) P. Karst. 1881
lošák jelení
Systematika
|
Říše:
Fungi Kmen: Basidiomycota Třída: Agaricomycetes Řád: Thelephorales Čeleď: Bankeraceae Rod: Sarcodon |
Synonyma
Hydnum adpressum
Lloyd 1916
Hydnum aspratum
Berk. 1882
Hydnum badium
Pers. 1825
Hydnum imbricatum
L. 1753
Hydnum infundibulum
Sw. 1810
Hydnum subsquamosum
Batsch 1783
Phaeodon imbricatus
(L.) J. Schröt. 1888
Phaeodon subsquamosus
(Batsch) J. Schröt. 1888
Sarcodon subsquamosus
(Batsch) P. Karst. 1881
Scutiger subsquamosus
(Batsch) Paulet 1812
Popis
Klobouk je široký 60–200 mm, v mládí sklenutý, později plochý, uprostřed případně až prohloubený, šedohnědý až hnědý, pokrytý velkými, tlustými, šedohnědými a odstávajícími šupinami uspořádaných v soustředných kruzích. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, později ostrý a zvlněný.
Rouško je tvořeno měkkými, křehkými a hustými ostny, dlouhými až 10 mm (při okraji klobouku jsou ostny kratší). Nejprve jsou bílé, později šedohnědé. Sbíhají na třeň.
Třeň je obvykle poměrně krátký a tlustý, 40–70 mm x 15–40 mm, válcovitý, plný, šedohnědý.
Dužnina je nejprve bělavá nebo bělošedá, ve stáří šedohnědá, tuhá. Chuť je lehce nahořklá, vůně kořenitá. S věkem jsou chuť i vůně výraznější a mohou být až nepříjemné.
Výtrusný prach je žlutohnědý až hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelné, 6–8,5 x 5–6,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste spíše vzácně, od srpna do října, v jehličnatých lesích (smrk, vzácně borovice nebo buky), především na písčitých půdách v podhorských oblastech.
Lošák jelení byl dříve běžnou a dokonce tržní houbou, později díky znečištění životního prostředí stále vzácnější. V posledních dvou desetiletích se však trend obrací a druh se do našich lesů pozvolna vrací.
Možná záměna
Vzácný lošák hořký (Hydnellum scabrosum) tvoří o něco menší plodnice, kde ostny jen krátce sbíhají na třeň. Má zřetelně hořkou dužninu. Báze třeně je na řezu zbarvena modrozeleně.
Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus) má klobouk někdy s fialovým odstínem a kratší ostny. Roste pod borovicemi. Dříve byl s lošákem jelením často synonymizován.
Kuchyňské využití
V mládí je jedlý a celkem chutný, v pozdějších stádiích má příliš tuhou a obvykle hořkou dužninu. Je ceněný v japonské kuchyni.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich, Radim Dvořák, Karel Tejkal
Literatura
![]() |
Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha. |
![]() |
Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor. |
![]() |
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice. |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
![]() |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
![]() |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
![]() |
Hrouda P. (2006): Lošáky – výskyt, ekologie a rozšíření ve střední Evropě se zvláštním zřetelem k České a Slovenské republice |
Nálezy
0066-2024-0268
(11.10.2024, Pardubický kraj)
0071-2024-0145
(22.09.2024, Jihočeský kraj)
0071-2022-0231
(06.10.2022, Plzeňský kraj)
0066-2014-0138
(13.09.2014, Zlínský kraj)











