Sutorius luridiformis (Rostk.) G. Wu & Zhu L. Yang 2016
hřib kovář
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Sutorius |
Synonyma
Boletus discolor 1904
Boletus luridiformis Rostk. 1844
Boletus luridiformis var. discolor 1991
Boletus luridiformis var. luridiformis Rostk. 1844
Dictyopus discolor 1888
Neoboletus luridiformis (Rostk.) Gelardi, Simonini & Vizzini 2014
Suillus luridiformis (Rostk.) Kuntze 1898
Popis
Klobouk je široký 50–200 mm, v mládí polokulovitý, v dospělosti sklenutý až široce poduškovitý, zejména v mládí sametový, matný. Barevně je velmi proměnlivý - hnědý, černohnědý, olivově hnědý, s rezavými, žlutými nebo oranžovými barevnými odstíny. Nejmladší plodnice mohou mít klobouk celý žlutý, brzy se však vybarvují.
Rourky jsou vysoké 10–20 mm, žlutozelené, nejprve se žlutými, ale brzy rumělkově červenými póry. Rourky i póry po otlačení modrají.
Třeň je nejprve téměř kulovitý nebo soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý, 40–150 x 20–60 mm, žlutý nebo načervenalý, hustě pokrytý nepravidelnými červenými zrníčky, vždy bez síťky.
Dužnina je žlutá, na řezu velmi rychle modrá, postupně se však odbarvuje až do šedookrova. Relativně rychle se odbarvuje při tepelné úpravě. V bázi třeně může být dužnina dosti tuhá. Vůně a chuť jsou příjemné, mírně houbové.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou podlouhle vřetenovité, 13–17 x 4,5–6 µm, hladké.
 |
Výskyt
Roste od poloviny května do podzimu, pro mnoho houbařů bývá první hřibovitou houbou sezóny. Roste v listnaných i jehličnatých lesích na kyselejších i zásaditých půdách, v nižších polohách tvoří mykorhizu s dubem a bukem, od podhůří spíše se smrky. Často nacházíme více plodnic na jednom místě.
Možná záměna
Je popsána řada jeho barevných variet. Hřib kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor) má klobouk spíše žlutookrový a na třeni je spíše oranžově než sytě červeně tečkovaný.
Vzácný hřib žlutý (Sutorius junquilleus) je celý žlutý, včetně pórů. Někdy je uváděn jako samostatný druh, jindy jako varieta hřibu kováře.
Hřib kovář patří mezi tzv. barevné hřiby a méně zkušenými houbaři může být s nimi zaměňován. Nejčastěji s hřibem kolodějem (Suillellus luridus), který však má na třeni dosti výraznou síťku. Tečky na třeni (bez síťky) má také hřib Quéletův (Suillellus queletii), ten je však celkově světlejší a tečky na třeni jsou jemnější. Hřib polosíťkovaný (Suillellus mendax), má síťku jen v horní polovině třeně, která přechází směrem k bázi do jemných zrníček. Roste nejčastěji pod duby.
Barevné hřiby, s výjimkou kováře, koloděje a h. polosíťkovaného, jsou vzácné a často upřednostňují teplejší lokality na vápnitých půdách.
Kuchyňské využití
Krásný velký jedlý hřib, obvykle méně napadán larvami hmyzu. Chutný, vhodný zejména do omáček, vyžaduje však delší tepelnou úpravu – za syrova může způsobit trávicí potíže. Nedoporučuje se k sušení. Vůně mnohých hřibů se sušením rozvine, kovář však sušením vůni ztrácí.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Vladimír Sojka, Oldřich Jindřich, Radim Dvořák
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0196-2022-0004 (12.09.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0075 (21.05.2022, Středočeský kraj)
0071-2021-0043 (18.06.2021, Středočeský kraj)
0071-2021-0034 (13.06.2021, Středočeský kraj)
0071-2019-0400 (26.10.2019, Plzeňský kraj)
0066-2018-0026 (02.06.2018, Plzeňský kraj)
