Tricholoma album (Schaeff.) P. Kumm. 1871
čirůvka bílá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Popis
Klobouk je široký 30–80 (100) mm, zprvu polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až téměř ploše rozprostřený, obvykle se širokým tupým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je v mládí bílá, matná, suchá, později krémová až světle okrová.
Lupeny jsou středně husté až husté, u třeně vykrojené a zoubkem sbíhavé, nejprve bílé, později krémové až světle okrové.
Třeň je válcovitý, 30–60 (80) x 8–15 (20) mm, často nepravidelně zvlněný, suchý, bělavý, později krémový.
Dužnina je tuhá, bílá, na řezu neměnná nebo mírně hnědnoucí. Vůně je sladce aromatická (při zasychání až medová), někdy se slabě ředkvovým podílem, nepříjemná. Chuť je nahořklá nebo palčivě nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–7 x 4–5 µm, hladké, průsvitné.
 |
Výskyt
Roste od června do listopadu, místy hojně, v listnatých lesích především pod duby, ale i pod jinými listnáči.
Možná záměna
Čirůvka běložlutavá (Tricholoma pseudoalbum) vytváří o něco větší plodnice s brzy nažloutlým středem klobouku. Roste především pod břízami.
Čirůvka smrdutá (Tricholoma lascivum) má brzy šedookrovou pokožku klobouku a roste pod buky.
Čirůvka nevonná (Tricholoma inamoenum) roste pod jehličnany a má výrazně větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2024-0283 (19.10.2024, Zlínský kraj)
0066-2024-0234 (05.10.2024, Středočeský kraj)
