Urnula craterium (Schwein.) Fr. 1851
urnička pohárová
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Sarcosomataceae Urnula |
Synonyma
Geopyxis craterium (Schwein.) Rehm 1894
Peziza craterium Schwein. 1822
Sarcoscypha craterium (Schwein.) Bánhegyi 1938
Popis
Plodnice jsou zpravidla rozlišeny na klobouk a třeň.
Klobouk má urnovitý nebo hluboce pohárovitý tvar, je široký 15–35 mm, vysoký až 60 mm, nahoře se zúženým zoubkovaným okrajem. Vnitřní výtrusorodá vrstva je černá, vnější je šedá až šedohnědá, ve stáří jemně políčkovitě rozpukaná. V dospělosti a ve stáří mohou být klobouky miskovité nebo téměř ploché.
Třeň je válcovitý, 10–30 x 5–15 mm, černý nebo hnědočerný, často celý skrytý pod povrchem substráru. Někdy je slabě vyvinutý nebo chybí.
Dužnina je tenká (cca 1–2 mm). Vůně je nevýrazná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 25–35 x 12–15 µm, průsvitné, hladké.
Ve vřecku je osm výtrusů.
Výskyt
Objevuje se vzácně brzy zjara (leden až duben) na tlejícím dřevu a kořenech listnatých stromů, často ponořených v zemi. Upřednostňuje vápnité půdy.
Rod Urnula je v ČR zastoupen jediným druhem.
Možná záměna
Plodnice jiných vřeckovýtrusných hub tvořících šedivé nebo až černohnědé plodnice vytvářejí menší a širší pohárky spíše bez třeně.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2024-0019 (03.02.2024, Praha)
0066-2023-0070 (04.02.2023, Praha)
0013-2023-0016 (14.01.2023, Praha)
0013-2022-0017 (02.04.2022, Ústecký kraj)
0087-2022-0001 (14.01.2022, Praha)
0071-2020-0006 (06.03.2020, Praha)
