Xanthoria parietina (L.) Beltr. 1858
terčník zední
Systematika
|
Fungi Ascomycota Lecanoromycetes Teloschistales Teloschistaceae Xanthoria |
Popis
Stélka je lupenitá, tvořící růžice o průměru až 100 mm, někdy nepravidelně srůstající a vytvářející na substrátu povlak široký až desítky cm, případně substrát zcela pokrývající. Při okraji je tvořena nepravidelně větvenými částečně se překrývajícími laloky, širokými při okraji až 7 mm. Svrchní strana je za obvykle žlutozelená, ve vlhku zbarvena více do zelena, vystavena přímému slunci žlutooranžová. Spodní strana stélky je bílá, pokrytá chloupky, kterými je lišejník přichycen k podkladu. U starších lišejníků může stélka uprostřed šednout a postupně odumírat.
V centrální části stélky najdeme obvykle četná apothecia (plodničky) o průměru 2–10 mm. Vyrůstají na krátké stopce, jsou miskovitého tvaru, v dospělosti či za vlhka až vypouklá, uprostřed oranžová, se žlutým nebo šedivým vroubkovaným okrajem.
Makrochemické reakce: KOH zbarvuje stélku purpurově.
Ve vřecku je 8 výtrusů. Výtrusy jsou eliptické, 12–16 x 6–10 µm, dvojbuněčné . Vřecka (zejména nezralá) jsou amyloidní, se zralými výtrusy velká přibližně 55–65 x 18–20 µm. Parafýzy jsou obvykle o něco delší než vřecka, bohatě předhrádkované a na konci často větvené, rozšířené a barevné.
 |
 |
Výskyt
Terčník zední je jedním z našich nejhojnějších lišejníků, současně je velmi fotogenický. Roste na kůře listnatých stromů a keřů (často na černém bezu) nebo na anorganických substrátech bohatých na alkálie a dusík (kameny, skály, betonové nebo zděné stavby či jejich části). Rozšířen je kosmopolitně
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Halda J., Kučera J., Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku |
Nálezy
0066-2018-0174 (03.11.2018, Středočeský kraj)
0066-2018-0149 (14.10.2018, Středočeský kraj)
0066-2018-0010 (31.03.2018, Středočeský kraj)
