Aktuality - články autora Martin KřížStrana 2 / 2, články 11 - 15 / 15
- 5.6.2011
Houby / Poznávejme houby 
Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý - 20.4.2011 Houby / Poznávejme houby Morchella pragensis - smrž pražský
- 21.3.2011 Houby / Poznávejme houby Mycena pura - helmovka ředkvičková
- 26.2.2011 Houby / Poznávejme houby Lactarius flavidus - ryzec žlutavý
- 19.7.2010 Houby / Poznávejme houby Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova
Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý
Houby / Poznávejme houby
Martin Kříž, 5.6.2011
Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý
Foto: Pavel Špinar
Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý
Foto: Pavel Špinar
Existuje několik druhů břichatek, které při dozrávání vydávají nepříjemný pach, linoucí se třeba i několik metrů od místa růstu. Nejznámější takovou houbou je nepochybně hadovka smrdutá - Phallus impudicus. O něco méně běžný, zato však rovněž známý druh charakteristický mršinným zápachem a specifickým tvarem, je květnatec Archerův - Clathrus archeri. Dosti vzácný je relativně malý rozpuklec hruškovitý - Phallogaster saccatus, který si nyní představíme. Plodnice mají zprvu uzavřený hruškovitý tvar (viz přiložené snímky). Na bělavé až zřetelně narůžovělé okrovce se v dospělosti tvoří nepravidelné pukliny, které se postupně zvětšují, až se plodnice cípatě otevře. Jednotlivé laloky jsou však nestejné, nepravidelné, jakoby nalámané. Tím se odhalí na vnitřní straně okrovky uchycený černozelený teřich, který páchne podobně jako hadovka smrdutá - v odpornosti vůně jsou oba druhy rovnocennými soupeři. Rozpuklec je vysoký jen do 5 cm, většinou však ještě méně, a je samozřejmě nejedlý. Roste na ztrouchnivělém dřevě. Všechny jeho nálezy stojí za zaznamenání, takže pokud se s ním setkáte, podělte se o informaci s ČMS nebo jiným mykologickým pracovištěm.
Fotografie, které uvádíme, jsou čerstvé - letošní, zaslal nám je jihočeský mykolog Pavel Špinar a jsou z Táborska, kde jsou nálezy tohoto druhu rovněž ojedinělou záležitostí.
Morchella pragensis - smrž pražský
Houby / Poznávejme houby
Martin Kříž, 20.4.2011
Morchella pragensis - smrž pražský
Foto: Petr Mikuš
Smrže patří mezi houby rostoucí výhradně na jaře. Všechny jsou jedlé a mnohými houbaři oblíbené pro jejich chuťové vlastnosti i nevšední tvar. Jejich určování je však dlouhodobě zapeklitou otázkou. Na tuto problematiku je známo mnoho pohledů, spočívajících v různě širokém/úzkém taxonomickém vymezení. Je záhodno si připomenout nejširší (základní) pojetí. To praví, že existují pouze tři druhy smržů - obecný, kuželovitý a polovolný. Jakýkoli další systém je pouze rozvíjením tohoto, přičemž zmíněné druhy jsou chápány jako okruhy (skupiny) druhů. Smrž pražský - Morchella pragensis jednoznačně patří do okruhu smrže kuželovitého. Spíše než svými znaky se od něj odlišuje místem výskytu, aspoň jak říkají popisy. Roste totiž na lokalitách ovlivněných lidskou činností, jako jsou tovární dvory, areály pil, záhony kolem chodníků apod., ve městech, zahradách nebo i v lese na pilinách po těžbě dřeva. Poslední dobou převládají jeho nálezy na místech s vysypanou mulčovací kůrou či v jejich blízkosti. Naopak smrž kuželovitý - Morchella conica se vyskytuje typicky v přírodě na člověkem nezasažených místech, nejčastěji pod jasany. Teorie o rozlišování těchto dvou druhů nicméně prakticky nepřesahuje hranice našeho státu. V ostatních zemích buď k tomuto rozdělování nedochází, anebo se smrž pražský označuje jiným jménem, např. v Itálii jako Morchella tridentina, jinde třeba jako M. hortensis (odpovídá významu "zahradní"). Pro tentýž druh však někteří autoři užívají jméno smrž žebernatý - M. costata, jiní naopak uvedené druhy neztotožňují. Tyto věčné nejasnosti umocňuje i fakt, že v mulčovací kůře nemusí růst jen smrž "pražský", ale čas od času se na takovémto stanovišti vyskytne i smrž obecný - M. esculenta a smrž šedočerný (s. jedlý) - M. vulgaris, čili druhy z jiné skupiny smržů. Pokusy o určování však nejvíce znesnadňuje skutečnost, že smrže jsou velmi proměnlivé houby a uvnitř svých skupin se běžně vyskytují různé přechodné formy. Za těchto okolností oprávněně vyvstává otázka, zda uznávání smrže pražského jako dobrého druhu je založeno na kvalitní vědecké bázi, nebo jen na dlouhodobé národní tradici. Vždyť jej popsal František Smotlacha. Ačkoli se může smrž pražský objevit prakticky kdekoliv, kde se pracovalo s mulčovací kůrou, aktuálně nebude lehké ho najít kvůli panujícímu suchu (šance trvá zhruba do poloviny května). Přiložený snímek pochází ze šluknovského výběžku, pořízen byl o uplynulém víkendu.
Mycena pura - helmovka ředkvičková
Houby / Poznávejme houby
Martin Kříž, 21.3.2011
Mycena pura - helmovka ředkvičková
Foto: Petr Mikuš
Helmovka ředkvičková - Mycena pura je velmi hojná houba, vyskytující se převážně na podzim. Nicméně i ze začátku sezóny (přelom jara a léta) na ni můžeme narazit, zejména pokud je ráz počasí spíše chladný a deštivý. Houbaři si občas nebývají jisti, zda našli tento druh, který je slabě jedovatý, nebo lakovku ametystovou - Laccaria amethystina, která je jedlá. Odlišení je přitom snadné - kromě mnohem sytější fialové barvy lakovky ametystové (zejména v lupenech, které má řidší a tlustší) nám pomůže zejména nepříjemný pach po ředkvi, jímž se vyznačuje helmovka ředkvičková. Barvy této helmovky přitom nemusí být vždy jen v odstínu fialové, jak ukazuje náš snímek, ale často vybledají, známy jsou dokonce různé barevné formy - šedomodravá, žlutavá apod. Roste v opadu všech typů lesa.
Lactarius flavidus - ryzec žlutavý
Houby / Poznávejme houby
Martin Kříž, 26.2.2011
Lactarius flavidus - ryzec žlutavý
Foto: Petr Mikuš
V době, kdy nás při očekávání jara sevřely mrazy - minimálně v nočních hodinách, nahlédneme ještě do loňské bohaté sezóny. Rostlo toho opravdu hodně, včetně mnoha mykorhizních hub. Jednou z takových je velmi pěkný ryzec, který se nevyskytuje jen tak kdekoliv, ale je vázaný na vápnité lokality v teplých oblastech. A tak nikoho asi nepřekvapí, že jeho rozšíření v Čechách má dvě hlavní centra - Český kras a široké okolí středního Polabí s dosahem až do severního Mladoboleslavska. Jsou však známy nálezy i jinde, v minulosti byl např. doložen i z Českého středohoří. Je charakteristický žlutavou barvou plodnice a fialověním všech jejích částí po poranění. Těmito vlastnostmi se vyznačuje též u nás rostoucí, ale mnohem vzácnější ryzec honosný - Lactarius repraesentaneus. Ten však roste v horských a podhorských smrčinách. Ryzec žlutavý se naopak vyskytuje typicky v doubravách a dubohabřinách v oblasti teplomilné květeny. Je nejedlý.
Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova
Houby / Poznávejme houby
Martin Kříž, 19.7.2010
Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova
Foto: Martin Kříž
Vydatná fronta s bouřkami a deštěm, která se nedávno přehnala přes naše území, se již začíná projevovat na růstu hub - zatím jen tzv. podeštných druhů, které se vyznačují drobnými a tenkými plodnicemi a za sucha rychle mizí. Nicméně když budeme mít štěstí, můžeme narazit i na nějaký ten vzácnější druh. Dnešním zajímavým nálezem byla bedla Bucknallova, charakteristická malými rozměry, fialovými odstíny na klobouku i na třeni a nepříjemným pachem. Snímek pochází z Českého středohoří.
