ADMINS.CZ Virtis s.r.o.
 

Poznávejme houby - jedlé, nejedlé, vzácné a chráněné

Přehled článků

Seznam všech článků této sekce

Strana 1 / 5, články 1 - 10 / 44

 <   1   2   3   4   5   > 

článek  Zuzana Egertová - Rod Cookeina na Borneu

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 17.3.2016

Cookeina speciosa - foto: Zuzana Egertová

Cookeina speciosa
foto: Zuzana Egertová

Cookeina speciosa - hnědá forma - foto: Zuzana Egertová

Cookeina speciosa - hnědá forma
foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma - foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma
foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma - foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma
foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma - foto: Zuzana Egertová

Cookeina tricholoma
foto: Zuzana Egertová

Cookeina korfii - foto: Zuzana Egertová

Cookeina korfii
foto: Zuzana Egertová

Cookeina insititia - foto: Zuzana Egertová

Cookeina insititia
foto: Zuzana Egertová

Cookeina (Pezizales, Sarcoscyphaceae) patří k nejnápadnějším a nejprostudovanějším rodům hub v tropických nížinných deštných lesích. Nejstarší zmínka v literatuře pochází už z roku 1705, kdy byla publikována ilustrace C. speciosa (pod jménem Peziza speciosa).

Plodnice druhů rodu Cookeina dorůstají až okolo 3 cm v průměru, bývají pružné, odolné vůči poškození a pestře zbarvené – vlivem obsahu karotenoidů nejčastěji v odstínech červené, žluté a oranžové, méně často bílé nebo hnědé. Některé druhy mají poměrně dlouhou stopku (až 8 cm), jiné mohou být téměř přisedlé. Rostou nejčastěji na spadaných, nepříliš rozložených větvích. V současnosti se rozeznává 9 druhů, z nichž se nám zatím na Borneu podařilo najít čtyři – C. speciosa, C. tricholoma, C. korfiiC. insititia. Při určování je potřeba všímat si především přítomnosti či nepřítomnosti makroskopicky viditelných chlupů a jejich délky a rozmístění, z mikroskopických znaků jsou pak nejdůležitější tvar, velikost a ornamentika výtrusů, dále například přítomnost či absence želatinózní vrstvy v excipulu.

Cookeina speciosa se pozná podle krátkých chlupů uspořádaných v několika málo řadách při okraji apothecia. Zbarvení je velmi proměnlivé, což nejspíš zapřičinilo, že byla popsána pod celou řadou jmen (nejčastěji se objevují synonyma C. sulcipesC. hindsii). Zřejmě jde skutečně o komplex blízce příbuzných druhů, jejichž koncept bude muset být vyřešen pomocí molekulárních metod. Výtrusy jsou elipsoidní až široce elipsoidně vřetenovité, 20–36 x 10–18 µm velké, s ornamentikou tvořenou jemnými, nízkými, někdy anastomózujícími hřebínky. Jedná se o pantropický taxon. Společně s C. tricholoma je nejběžnějším zástupcem rodu.

Plodnice Cookeina tricholoma jsou pokryty nápadnými dlouhými chlupy. Výtrusy jsou elipsoidně vřetenovité, měří 25–40 x 12–21 µm a jsou ornamentované tenkými, podélnými, paralelně běžícími hřebínky, které někdy anastomózují. Stejně jako C. speciosa je rozšířena v tropech celého světa.

Velmi podobným druhem je Cookeina korfii, která byla pro vědu popsána teprve v loňském roce, a to podle herbářových položek z Filipín z roku 1966. Pojmenována byla na počest slavného amerického mykologa Richarda P. Korfa při příležitosti jeho 90. narozenin. Výtrusy jsou široce elipsoidně vřetenovité až úzce citrónovité, na pólech zašpičatělé a často s přívěsky, hladké, velikosti 22–25 x 9–11.5 µm.

Cookeina insititia, někdy vyčleňovaná do rodu Boedijnopeziza nebo řazená do rodu Microstoma, bývá zbarvena bíle až krémově a dorůstá menších rozměrů než ostatní druhy - průměr plodnic většinou nepřesahuje 1 cm, výška se pohybuje nanejvýš do 2,5 cm. Disk je hluboce konkávní a na jeho okraji vyrůstají světlé, vztyčené chlupy, dlouhé až 2 mm. V excipulu je přítomen gel. Výtrusy měří 35–50 x 8–16 µm, jsou hladké, mají úzce vřetenovitý nebo téměř vřetenovitý tvar, někdy bývají zahnuté. Na Borneu jde pravděpodobně o vcelku vzácný druh – nalezli jsme jedinou plodnici v brunejské části ostrova. Kromě jihovýchodní Asie je C. insititia známa také z Číny, Japonska a Oceánie.

Žádné jiné druhy rodu Cookeina nejsou z Bornea udávány. Nalezení C. venezuelae je krajně nepravděpodobné – její rozšíření je omezeno na Jižní a Střední Ameriku a ostrovy v Karibském moři. Podobná situace zřejmě bude s C. colensoiopsis, která byla dosud nalezena pouze ve Venezuele. C. colensoi se vyskytuje v subtropickém pásmu, přednostně na jižní polokouli. C. sinensis je uváděna z Číny a Indie, stejně jako C. indica.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Šťavnatka březnovka

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 30.3.2014

na lokalitě březnovek

na lokalitě březnovek

březnovky v mechatém loži vzrostlého smrko-borového lesa

březnovky v mechatém loži vzrostlého smrko-borového lesa

březnovky v listovém opadu bučiny

březnovky v listovém opadu bučiny

Řekne-li se „březnovka“, většina z houbařů ví, o kterou houbu se jedná. Bylo by ale zajímavé vědět, jak často ji kdo při svých houbařských výpravách potkává v přírodě. Informace o nálezech této houby přicházejí do ústředí České mykologické společnosti vesměs jen ojediněle a její výskyt na našem území považujeme obecně za zřídkavý.

Z toho lze usoudit, že březnovka je známá více z popisů v mykologické literatuře, nežli z běžných, houbařských nálezů. Je  nemálo pokročilých houbařů i mykologů, kteří po ní dlouhá léta marně pátrají.

Z houbařské praxe je známo, že březnovky chutnají lesní zvěři, s oblibou je vyhledávají a požírají divočáci. Jejich trus pak mívá zelenavý nádech. Tedy nejen podle zbytků roztroušeně vyrýpnutých hub, ale případně i podle zmíněného trusu je pak možné usoudit na okolní výskyt březnovek.

Šťavnatka březnovka patří k časným jarním, lupenatým, jedlým houbám. Její výstižný popis uvádí na str. 320 publikace Přehled hub střední Evropy, ACADEMIA 2012, kolektivu spoluautorů Holec, Bielich, Beran.

*****

522. Hygrophorus marzuolus (Fr.) Bres. - šťavnatka březnovka. Plodnice často v řídkých trsech, dlouho ukryté pod zemí. Klobouk 40-120 mm, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý, někdy mírně vmáčklý, často zvlněný. Pokožka klobouku hladká, jemně plstnatá, za vlhka mírně lepkavá, v mládí bílá, později, když plodnice prorazí nad povrch, sedavá až šedočerná, často mramorovaná, někdy s modravým nádechem. Lupeny sbíhavé, bílé až šedavé. Třeň 30-70 x 15-40 mm, válcovitý, často zprohýbaný a vrásčitý, suchý, šedavě bělavý. Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku a v bázi třeně šedá. Vůně po medu či uvadajících růžích. Výtrusy 6-8 x 4-5,5 μm, elipsovité, až vejčité. Ill-V. Mykorhizní symbiont jehličnanů (smrk, borovice) i listnáčů (buk). Vzácně, v lesích, většinou v silné vrstvě opadu. [++]. • H. camarophyllus (Alb. et Schwein.) Dumée, Grandjean et Maire - š. kozí má pl. méně robustní, kl. pravidelný, jednobarevně tmavě šedohnědý a I. zřetelně sbíhavé. Pl. vyrůstají na podzim a nejsou ukryté pod zemí. Mykorh. symbiont jehličn., zejm. smrku. Velmi vzácně, ve vlhkých lesích. [+].

*****

Časopis československých houbařů zmiňuje březnovku na svých stránkách poprvé již ve svém prvním ročníku 1919-1920, a to v příspěvku K. Kudrny na str. 16 a na str. 17.

V dřívějších dobách, kdy byla březnovka výskytem bezesporu hojnější, byla i předmětem kulinářského zájmu houbařů. Není divu, je to masitá, chutná a vydatná houba, která téměř nebývá napadána hmyzem. Tomu odpovídá její uvedení v historických kodexech, neboli tržních seznamech jedlých hub, doporučovaných ke sběru a povolených k prodeji. Existují dobové recepty na její přípravu. V podobě ragout (ragú), houbové česnečky či připravená na kvasnicích byla tato houba bezesporu lahůdkou. Mezitím, kdy byla březnovka naposledy uvedena v seznamu tržních hub, resp. v ČSN 46 3195 z roku 1964, uběhlo letos na rok přesně 50 let. Pozdější seznamy s březnovkou, jako s tržním druhem, již nepočítají.

Ano, doba se podstatně změnila, stejně tak i obměna některých druhů v současně platném tržním seznamu hub. A tak s ohledem na zřídkavý výskyt březnovky a z toho vyplývající aspekt potřeby více sledovat a zaznamenávat její výskyt, než ji z potřeby vysbírávat, je dnes běžné kuchyňské zpracování březnovky spíše jen ojedinělou záležitostí.

Šťavnatka březnovka je zařazena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky z roku 2007, kde je vedena v kategorii EN (endangered), jako ohrožený druh. Přesto, že březnovka nepatří mezi druhy chráněné zákonem, važme si toho, že se v některých letech objeví i v hojnějším počtu a buďme k ní ohleduplní.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Deconica montana - lysohlávka horská

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Radim Dvořák, 8.1.2014

Deconica montana - lysohlávka horská - foto 26.10.2012 v PP Pískovna u Dračice R. Dvořák

Deconica montana - lysohlávka horská
foto 26.10.2012 v PP Pískovna u Dračice R. Dvořák

Deconica montana - lysohlávka horská - foto 8.1.2014 v PP Údolí Kunratického potoka R. Dvořák

Deconica montana - lysohlávka horská
foto 8.1.2014 v PP Údolí Kunratického potoka R. Dvořák

Lysohlávka horská (Deconica montana (Pers.) P.D. Orton, dříve Psilocybe montana) je drobná nenápadná lupenatá houba, patřící do čeledi límcovkovitých (Strophariaceae).

Plodnice lysohlávky horské jsou drobné, rezavě hnědé, klobouk je nejprve polokulovitý, pak zvoncovitě rozložený, na středu někdy s hrbolkem, 5-20 mm v průměru, hygrofánní a za vlhka slizký, k okraji s prosvítajícími lupeny nebo až rýhovaný. Třeň je 2-5 cm dlouhý a 1-2 mm silný, hnědý, směrem shora dolů se ztmavující, podélně bílě vláknitě žíhaný. Lupeny jsou připojené až krátce sbíhavé, řídké, prostřídané pravidelně 3 lupénky o délce 1/4, 1/2 a 1/4 poloměru klobouku, v mládí rezavě hnědé s bělavým ostřím, ve zralosti černohnědé s jemným nafialovělým odstínem. Dužnina je tenká, rezavě hnědá, bez výrazného pachu, poraněním barvu neměnící.

Lysohlávku horskou najdeme obvykle ve skupinách v chladnějším období roku, tj. na podzim, brzy na jaře a také za mírné zimy. Roste na chudých půdách na sluncem vyhřívaných místech s xerotermní vegetací, například na jižně orientovaných prudkých svazích a skalách mezi suchomilnými mechy (nález z Krče) nebo na pionýrských stanovištích bez vyšší vegetace (nález z pískovny u Dračice). V Praze je také známá např. z Divoké Šárky.

Historie změny rodového jména je poměrně nedávná. Molekulárními studiemi se zjistilo, že rod Psilocybe je polyfyletický, přičemž typem rodu (tj. druhem, k němuž se latinské rodové jméno váže) byla právě Psilocybe montana, která patří do odlišné vývojové větve než halucinogenní druhy. Tím vyvstal problém, protože pro halucinogenní druhy bylo potřeba podle nomenklatorických pravidel vytvořit nové rodové jméno, zároveň byl ale v legislativě řady zemí široce používán název Psilocybe. Bylo tedy navrženo konzervovat rodové jméno Psilocybe s typem Psilocybe semilanceata (lysohlávka kopinatá), čímž se jméno Deconica uvolnilo pro nehalucinogenní vývojovou větev, zahrnující lysohlávku horskou.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Mycena rosea - helmovka narůžovělá

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 24.6.2013

Mycena rosea - helmovka narůžovělá - Foto: Petr Mikuš

Mycena rosea - helmovka narůžovělá
Foto: Petr Mikuš

Mycena rosea - helmovka narůžovělá - Foto: Martin Kříž

Mycena rosea - helmovka narůžovělá
Foto: Martin Kříž

Letošní červen přinesl nezvykle časté nálezy podzimních druhů hub, kromě místy takřka běžných václavek se jednalo např. o čirůvku fialovou nebo dokonce strmělku mlženku. V některých oblastech vyrazily hojně helmovky ředkvičkové - Mycena pura a zaznamenán byl i její dvojník, helmovka narůžovělá - Mycena rosea.

Helmovka narůžovělá je často za helmovku ředkvičkovou zaměňovaná, mimo jiné proto, že barevná proměnlivost helmovky ředkvičkové je obrovská a může poněkud zasahovat i do odstínů helmovky narůžovělé. Podle čeho tedy helmovku narůžovělou odlišit? Vytváří obvykle o něco větší plodnice (s kloboukem širokým až 6 cm) a na klobouku má zpravidla přítomen hrbol, což spolu s jejím charakteristickým barevným provedením (klobouk pěkně růžový a třeň i lupeny bělavé až narůžovělé) umožňuje její určení už na lokalitě. Typická forma helmovky ředkvičkové je naopak zbarvena v odstínech fialové, a to včetně třeně (který je v porovnání s helmovkou narůžovělou často nápadně tmavší). Pro oba druhy je společná nepříjemně ředkvová vůně a fakt, že se jedná o mírně jedovaté houby. Mikroskopické porovnání pak odhalí trochu větší průměrnou velikost výtrusů helmovky narůžovělé.

Helmovka narůžovělá roste od června do listopadu v listnatých a smíšených lesích ve spadaném listí zejména dubů, buků a lip, preferuje zásadité půdy. Jen jako zajímavost stojí za zmínku jmenná přesmyčka s helmovkou růžovou - Mycena rosella (při doslovném překladu latinských jmen by musela být česká jména těchto dvou druhů oproti současnému stavu prohozena, nicméně jejich pojmenování je již natolik vžité, že změny v tomto směru by jistě nepřinesly pozitivní ohlas).

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Rostou hřiby borové, ale…

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 13.6.2013

hřib borový – Boletus pinophilus - foto: Matěj Pechout

hřib borový – Boletus pinophilus
foto: Matěj Pechout

co platilo, to už neplatí - na borováky (uprostřed) z našich lesů si odvykejte - demo foto: Vladimir Pavlíček

co platilo, to už neplatí - na borováky (uprostřed) z našich lesů si odvykejte
demo foto: Vladimir Pavlíček

 když borové hřiby, tak nyní už jen z dovozu (např. z Arma di Taggia, Itálie) - demo foto: Aleš Vít

když borové hřiby, tak nyní už jen z dovozu (např. z Arma di Taggia, Itálie)
demo foto: Aleš Vít

Snímek hřibu borového nám do redakce zaslal Matěj Pechout, který svého „borováka“ nalezl a fotil v přirozeném prostředí jeho růstu v lesích kolem Velkých Hamrů. V podhůří Jizerských hor nebývá jeho výskyt právě hojný.

S touto houbou se to v současnosti má následovně.

Až donedávna byl u nás hřib borový doporučen k běžnému sběru, stejně jako další bílé hřiby, obecný a dubový. A stejně jako oba zmíněně, byl hřib borový kodexovou alias tržní houbou.

Pro jeho vcelku zřídkavý výskyt v našich krajích se hřib borový ocitl v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky v kategorii VU vulnerable, kde je veden jako ohrožený druh. Nyní tedy patří k houbám, zasluhujícím sledování a naši ochranu.

Podobně byl „borovák“ podmínečně vyřazen ze zmíněného seznamu tržních hub. To v praxi znamená, že sice je možné s ním v ČR obchodovat, ale jen v případě, že pochází z dovozu.

Pro účely uvádění do oběhu je třeba doložit způsob jeho nabytí.

PRO ZVĚTŠENÍ OBRAZU

KLIKNĚTE NA SNÍMEK

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Ještě k masečníku kulovitému...

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 9.5.2013

masečník kulovitý - Sarcosoma globosum

masečník kulovitý - Sarcosoma globosum

pohled do vnitřku plodnice masečníku kulovitého

pohled do vnitřku plodnice masečníku kulovitého

Toto pondělí jste mohli vidět na přednášce skutečnou raritu mezi houbami - masečník klovitý (Sarcosoma globosum). Plodnice byly zaslány z Finska, jako vědecký dar členu užšího výboru ČMS Michalu Mikšíkovi. V zemi odeslání je tato houba sice také vzácná, ale není státem chráněná.

Jedná se o askomycet, který je příbuzný např. zvonečku pohárkovitému (Urnula craterium), s kterým se každé jaro můžete na našich stránkách setkat. Plodnice má v mládí (do velikosti cca 2 cm) tvar malé drobné černohnědé, pružné, kuličky. Povrch plodnice je sametový a jemně zvrásněný. V horní části již od mládí je patrná mírná kulovitá lesklá prohlubeň, která se zvětšuje s růstem plodnice. V dospělosti se tvar masečníku mění na +/ - soudkovitý, později má tvar nízkého hrnečku, nakonec je jeho tvar bochníkovitý až téměř placatý, jakoby stlačený. V dospělosti má plodnice na šířku 8-10 (12) cm a výšku cca 5-7 cm. Prohlubeň na vrcholu plodnice, která nese výtrusorodou část (rouško) se v dospělosti postupně zvětšuje až k okraji, který nakonec zcela překrývá, až nakonec samotná nosná část plodnice mizí (v důsledku úbytku vody) a není téměř znatelná. Dužnina masečníku je v mládí lesklá, vyplněná rosolovitou hmotou a dutinou s volnou vodou příjemné chuti o objemu cca 30-60 cm³. Postupně, na úkor výtrusorodé části, ztrácí dužnina svůj obsah a tím i svůj tvar.

Masečník kulovitý roste ve starých mechatých smrčinách, někdy již velmi brzy po odtání sněhu, nejvíce roste v březnu a dubnu, vzácně i počátkem května. Jedná se o extrémně vzácnou houbu, která je kriticky ohrožená prakticky v každé zemi, kde se vyskytuje. Byl také zařazen mezi 33 nejvzácnějších hub Evropy. Poněkud hojnější je v některých oblastech Skandinávie a v Rusku. V České republice byl poprvé zaznamenán v roce 1880 z Čekanic u Tábora, později byl nalezen na Šumavě, v Krtelském lese u Netolic, u Budislavské hory (Tučapy v Jižních Čechách, u Čeřenic v Posázaví a na dvou lokalitách v jihozápadní Moravě (Borek). Naposledy byl nalezen v jehličnatém lese u Vlažinky východně od Dačic v roce 1966. Vůbec první literární zmínky o nálezu masečníku jsou z r. 1755 z Bavorska a dále až do roku 1812 nebyly o tomto druhu v literatuře žádné zmínky o dalších nálezech. V r. 1812 byl objeven ve Švédsku a později byl postupně nalézán v dalších zemích.

Přestože mnoho profesionálních i amatérských mykologů po tomto druhu u nás každý rok pátrá, zatím se jej od posledního nálezu nepodařilo znovu nalézt. Plodnice, kterou jste mohli vidět na přednášce, bude předána po usušení Národnímu muzeu.

Pokoušejte štěstenu i vy, pátrejte a znovu objevte tuto vzácnou houbu na našem území.

Michal Mikšík

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Soutěžní osvěta - 2013 - vyhodnocení závěrečného kola

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 2.4.2013

Vítejte u vyhlášení vítěze závěrečného kola naší desetidílné malé soutěžní osvěty odcházející zimy, pro kterou byla určena. Předcházející věta vyznívá, jako by zima už byla pryč. Zatím to ale vypadá, že se jí ještě nějaký den nezbavíme.

Děkujeme za všechny vaše odpovědi v uplynulých deseti soutěžních kolech. K samotnému vyhodnocení celého průběhu soutěže se sluší napsat, že odpovědím se věnoval slušný počet zájemců (mezi deseti až dvaceti v každém kole). Na všechny soutěžící se tak nedostala pocta vystoupit na stupně vítězů. Přesto, z mnohých vašich doprovodných sdělení v rámci odpovědí bylo patrné, že soutěžní osvěta tak, jak jsme ji připravili, vás zaujala. O důvod více, abychom se k podobné akci příležitostně vrátili.

Otázky a správné odpovědi z desátého soutěžního kola:

1.Napište české a latinské jméno houby na obrázku. Určete, zda její výskyt škodí/neškodí, případně proč?, rostlinám, s nimiž vyrůstá ve stejném substrátu.

(bedla cibulkotřenná – Leucocoprinus birnbaumii, neškodí, je to saprofytní neboli hniložijná houba)

2.Pojmenujte česky, slovensky rostlinu na obrázku. Již za pár dní ji nejen houbaři uvidí v hustých koloniích u potoků a kolem pramenišť.

(mokrýš střídavolistý - slezinovka striedavolistá – Chrysosplenium alternifolium)

-omlouváme se, pokud jsme vás u snímku č. 2 přivedli do rozpaků, zda se jedná o m. střídavolistý či m. vstřícnolistý s tím, že pro uznání odpovědi jsme se spokojili se správným určením rodu…

3.Jaké je české a latinské jméno houby na obrázku? Pojmenujte útvary, ve kterých dozrávají její výtrusy.

(číšenka rýhovaná – Cyathus striatus, peridioly)

Vítězkou desátého a závěrečného kola se stává:

Lenka Šrajerová, 468 45 Bohdalovice

Gratulujeme…

A vy ostatní, pozvolna oprašujte svou houbařskou výbavu a dejte na modlení, aby zima už konečně odkráčela předvádět své dovednosti o dům dál.

Těšíme se na vaše případné postřehy a připomínky k soutěžní osvětě; pište nám na:

redakce.webu@myko.cz

Mnoho radosti i poučení během houbařské sezóny přeje Vaše e-redakce

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Soutěžní osvěta - 2013 - 10. (poslední) kolo

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 23.3.2013

1. Napište české a latinské jméno houby na obrázku. Určete, zda její výskyt škodí/neškodí, případně proč?, rostlinám, s nimiž vyrůstá ve stejném substrátu.

1. Napište české a latinské jméno houby na obrázku. Určete, zda její výskyt škodí/neškodí, případně proč?, rostlinám, s nimiž vyrůstá ve stejném substrátu.

2. Pojmenujte česky, slovensky rostlinu na obrázku. Již za pár dní ji nejen houbaři uvidí v hustých koloniích u potoků a kolem pramenišť.

2. Pojmenujte česky, slovensky rostlinu na obrázku. Již za pár dní ji nejen houbaři uvidí v hustých koloniích u potoků a kolem pramenišť.

3. Jaké je české a latinské jméno houby na obrázku? Pojmenujte peckovité útvary, ve kterých dozrávají její výtrusy.

3. Jaké je české a latinské jméno houby na obrázku? Pojmenujte peckovité útvary, ve kterých dozrávají její výtrusy.

Vítejte v posledním kole naší malé soutěžní osvěty odcházející zimy, pro kterou byla určena.

Děkujeme za všechny vaše odpovědi.

Vítěze závěrečného kola vyhlásíme o příštím víkendu.

K soutěžní osvětě se příležitostně opět vrátíme.

Otázky a správné odpovědi z devátého kola:

1.Určete houbu na obrázku, vyrůstající po odtání sněhu ve vzrostlých smrkových lesích. Jmenujte jejího hostitele a napište, zda se houba hodí do kuchyně.

(penízovka smrková, starší smrkové šišky, jedlá)

2.Pojmenujte květinu na obrázku. Již za pár dní vyroste do květu. Tipněte si místo jejího hojného výskytu v Česku a na Slovensku. Vysvětlete pojem endemit.

(kandík psí zub - v ČR na vrchu Medníku u Pikovic a v SR např. ve Slovenském krasu, endemit znamená výskyt daného druhu na relativně omezeném území)

3.Jaké je české a latinské jméno obou hub na obrázku? Co oba druhy spojuje a co je naopak rozděluje?

(odleva: ucháč obecný - Gyromitra esculenta (1) a ucháč obrovský - Gyromitra gigas (2), oba rostou na jaře, (1) je jedovatý (2) je jedlý a chutný)

Šťastným vylosovaným a vítězem se tentokrát stává:

Robert Hanzlík, 130 00 Praha 3

Gratulujeme…

A vy ostatní, naposledy pokuste štěstí.

Těšíme se, že k soutěžícím v závěrečném desátém kole se ještě na poslední chvíli přidáte i vy ostatní, kteří jste právě navštívili, byť třeba ponejprv, naše stránky.

Vaše odpovědi nám zasílejte co nejdříve, nejpozději do pátku 29. 3., na adresu:

Více o cenách se dozvíte v příloze: INFO K SOUTĚŽI

Radost i poučení přeje Vaše e-redakce

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Soutěžní osvěta 2013 - 9. kolo

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 18.3.2013

1. Určete houbu na obrázku, vyrůstající po odtání sněhu ve vzrostlých smrkových lesích. Jmenujte jejího hostitele a napište, zda se hodí do kuchyně.

1. Určete houbu na obrázku, vyrůstající po odtání sněhu ve vzrostlých smrkových lesích. Jmenujte jejího hostitele a napište, zda se hodí do kuchyně.

2. Pojmenujte květinu na obrázku. Již za pár dní vyroste do květu. Tipněte si místo jejího hojného výskytu v Česku a na Slovensku. Vysvětlete pojem endemit.

2. Pojmenujte květinu na obrázku. Již za pár dní vyroste do květu. Tipněte si místo jejího hojného výskytu v Česku a na Slovensku. Vysvětlete pojem endemit.

3. Jaké je české a latinské jméno obou hub na obrázku? Co oba druhy spojuje a co je naopak rozděluje?

3. Jaké je české a latinské jméno obou hub na obrázku? Co oba druhy spojuje a co je naopak rozděluje?

Vítejte v devátém, předposledním kole naší malé soutěžní osvěty odcházející zimy, pro kterou byla určena. Sice ještě naposledy na pár dní přituhlo, ale snad už definitivně vypukne to pravé jaro. Astronomicky se ohlásí již pozítří.

Děkujeme za všechny vaše odpovědi. Závěrečné kolo vás čeká opět o příštím víkendu.

Otázky a správné odpovědi z osmého kola:

1.Napište český a latinský název houby na snímku, vyrůstající na tlejících větvičkách habrů a olší. Určete, v jakém ročním období vyrůstá a zda patří mezi stopkovýtrusé či vřeckovýtrusé houby.

(terčka žilntá – Rutstroemia bolaris, jarní, vřeckovýtrusý druh)

2.Napište český, slovenský i latinský název této ozdobné rostliny. Určete hojnost jejího výskytu a čeleď, do které patří.

(střevíčník pantoflíček – črevičník papučka – Cypripedium calceolus, vzácný, patří mezi orchideje)

3.Pojmenujte houbu v detailu a jako bonus napište některý z jejich mnoha lidových názvů

(klouzek /hřib/ strakoš – Suillus variegatus, bez práce, husí pupek, podborovák ad.)

Šťastným vylosovaným a vítězem se tentokrát stává:

Radek Mikuláš, 130 00 Praha 3

Gratulujeme…

A vy ostatní, pokračujte. Pracujete na sobě a na průběžném zdokonalování vašich stávajících znalostí.

Těšíme se, že k soutěžícím v devátém a pak i v závěrečném desátém kole se přidáte i vy ostatní, kteří zatím jen okukujete a váháte se zapojit, či jste jen příležitostnými návštěvníky našich stránek.

Vaše odpovědi nám zasílejte vždy co nejdříve na adresu:

redakce.webu@myko.cz

Více o cenách se dozvíte v příloze: INFO K SOUTĚŽI

Radost i poučení přeje Vaše e-redakce

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Soutěžní osvěta - 2013 - 8. kolo

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 9.3.2013

1. Napište český a latinský název houby na snímku, vyrůstající na tlejících větvičkách habrů a olší. Určete, v jakém ročním období vyrůstá a zda patří mezi stopkovýtrusé či vřeckovýtrusé houby.

1. Napište český a latinský název houby na snímku, vyrůstající na tlejících větvičkách habrů a olší. Určete, v jakém ročním období vyrůstá a zda patří mezi stopkovýtrusé či vřeckovýtrusé houby.

2. Uveďte český, slovenský i latinský název této ozdobné rostliny. Určete hojnost jejího výskytu a čeleď, do které patří.

2. Uveďte český, slovenský i latinský název této ozdobné rostliny. Určete hojnost jejího výskytu a čeleď, do které patří.

3. Pojmenujte houbu v detailu a jako bonus napište některý z jejích mnoha lidových názvů - foto: Václav Janda, fotosoutěž ČMS, 2004

3. Pojmenujte houbu v detailu a jako bonus napište některý z jejích mnoha lidových názvů
foto: Václav Janda, fotosoutěž ČMS, 2004

Vítejte v osmém kole naší malé soutěžní osvěty. Čeká nás ještě poslední zoufalé kousnutí odcházející zimy. Už aby to bylo za námi, aniž bychom tím chtěli vyznavačům zimních sportů kazit požitek z posledního sněhu. Sněhová duchna, jak známo, a zejména její pozvolné odtávání, je velepříznivé pro nastartování jarní přírody, tedy i pro růst hub.

Děkujeme za všechny vaše odpovědi. Ano, příští kolo vás čeká opět za týden v sobotu.

Soutěžní osvěta byla původně míněna k ukrácení dlouhých zimních večerů pro její účastníky s tím, že s nástupem jara, vzájemně vyzbrojeni nabitými znalostmi, ji ukončíme. V rámci úkolu na doma tedy zvažte, zda se tak má stát, či v soutěžní osvětě budeme pokračovat dál.

Otázky a správné odpovědi ze sedmého kola:

1.Jaký je český název a jedlost této houby, kterou podle atlasu jistě každý znáte, ale jen málo kdo z vás má to štěstí ji v přírodě běžně nacházet?

(šťavnatka březnovka, jedlá)

2.Napište český a slovenský název této vytrvalé bahenní rostliny. Určete, zda se používá se k přípravě bylinného léčivého čaje, nebo je jedovatá?

(blatouch bahenní – záružie močiarne, ač dříve užívaný, je mírně jedovatý)

3.Pojmenujte česky a latinsky houbu v detailu, ohodnoťte její jedlost, definujte její chuť.

(pavučinec kozlí – Cortinarius traganus, nejedlý, hořké chuti)

Šťastným vylosovaným a vítězem se tentokrát stává:

MUDr. Hubert Waněk, 543 01 Vrchlabí

Gratulujeme…

A vy ostatní pokračujte...

Prohlédněte si snímky a pod nimi otázky osmého soutěžnáho kola

Pracujete na sobě a na průběžném zdokonalování vašich stávajících znalostí.

Nadále se těšíme, že k soutěžícím v osmém i v následujících kolech se postupně přidáte i vy ostatní, kteří zatím jen okukujete a váháte se zapojit, či jste jen příležitostnými návštěvníky našich stránek.

Vaše odpovědi nám zasílejte vždy co nejdříve na adresu:

Více o cenách se dozvíte v příloze: INFO K SOUTĚŽI

Radost i poučení přeje Vaše e-redakce

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 1 / 5, články 1 - 10 / 44

 <   1   2   3   4   5   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Mikroskopy, USB kamery
a servis

INTRACO MIKRO

Více na www.intracomicro.cz.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919. Nyní nově v celobarevné podobě!

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2017

Zapojte se sami do přípravy obsahu časopisu zajímavými příspěvky. Těšíme se na ně! Podělte se s ostatními čtenáři o vlastní zkušenosti, o radost z houbaření, ze svých nálezů a ze studia hub.

Příspěvky a předplatné 2017

Členský příspěvek:
- Studenti a senioři: 75,- Kč
- Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:
- Členové ČMS: 150,- Kč
- Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Dodání poštou v ČR je v ceně předplatného.

Jak zaplatit:

Preferovaný způsob platby: Bankovním převodem na účet ČMS č. 1933825359/0800. U platby uveďte přidělený kód jako variabilní i specifický symbol, v poznámce pak svoje jméno, případně jméno osoby, za kterou úhradu provádíte.

- Osobně v hotovosti v úředních hodinách v sídle ČMS.

- Složenkou na účet ČMS č. 1933825359/0800 - uveďte přidělený variabilní symbol.

Nepoužívejte platbu složenkou na adresu ČMS, zvyšujete tím zbytečně administrativní zátěž s identifikací plateb!

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Zde může být Vaše inzerce

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .