ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Poznávejme houby - jedlé, nejedlé, vzácné a chráněné

Přehled článků

Seznam všech článků této sekce

Strana 4 / 5, články 31 - 40 / 47

 <   1   2   3   4   5   > 

článek  Helvella queletii - chřapáč Quéletův

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 13.7.2011

Helvella queletii - chřapáč Quéletův - Foto: Martin Kříž

Helvella queletii - chřapáč Quéletův
Foto: Martin Kříž

Helvella queletii - chřapáč Quéletův - Foto: Pavel Špinar

Helvella queletii - chřapáč Quéletův
Foto: Pavel Špinar

Chřapáč Quéletův zaujímá v rodu Helvella zajímavé postavení: Při starším (a dodnes praktickém) dělení tohoto rodu na stopečky (Cyathipodia), kališníky (Paxina), pravé chřapáče (Helvella s.str.), případně ještě chřapáčky (Leptopodia), sdružuje znaky prakticky všech tří hlavních skupin. Podobnost se stopečkami vykazuje tvar plodnice v mládí: miskovitý klobouk sedí na zřetelném úzkém třeni. Ten však není jednoduše válcovitý, nýbrž žebernatý, čímž se zase vyznačují kališníky, mající rovněž ± miskovitou plodnou část. Ty ale mají třeň význačně krátký, a tak je chřapáč Quéletův, i přes svůj miskovitý klobouk, obvykle zařazován mezi pravé chřapáče. Koneckonců, onen miskovitý klobouk se někdy v dospělosti prolamuje v klasický laločnatý, jak jej známe např. u chřapáče jamkatého či kadeřavého.

Tento nikterak hojný druh můžeme nalézt zejména v teplejších polohách, na jílovité či vápnité půdě, v listnatých lesích, hájích a parcích, zejména pod topoly, často na člověkem ovlivněných místech (okraje cest, výsypky...). Avšak uvádí se také pod jehličnany a až do 900 m n.m. Pro svůj řídký výskyt byl zařazen do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky, a to do kategorie zranitelný druh (zde však pod rovněž často užívaným jménem Helvella solitaria). Fruktifikuje nejvíce koncem jara a začátkem léta, nicméně setkat se s ním můžeme až do října.

Další informace k tomuto druhu včetně fotografie nalezneme např. v Mykologickém sborníku č. 3-4/2010.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Amanita caesarea - muchomůrka císařka

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 4.7.2011

Amanita caesarea - muchomůrka císařka - Foto: Martin Kříž

Amanita caesarea - muchomůrka císařka
Foto: Martin Kříž

Amanita caesarea - muchomůrka císařka - Foto: Petr Mikuš

Amanita caesarea - muchomůrka císařka
Foto: Petr Mikuš

Amanita caesarea - muchomůrka císařka - Foto: Petr Mikuš

Amanita caesarea - muchomůrka císařka
Foto: Petr Mikuš

Jednou z nejslavnějších a současně u nás nejvzácnějších hub je muchomůrka císařka - Amanita caesarea. Vědomosti o jejích lahodných chuťových vlastnostech sahají hluboko do historie, jako oblíbená pochoutka byla servírována již na dvorech římských císařů. Odtud také pochází její jméno, ačkoliv i podle vzhledu je jí možno označit za císařku mezi muchomůrkami. Jako jediná má totiž kombinaci oranžovočerveného až oranžovožlutého klobouku, žlutých lupenů a třeně s prstenem a bílého vela universale, patrného v dospělosti v podobě pochvy na bázi třeně.

Její výskyt nejen u nás, ale i jinde v Evropě (především jižní) je lokalizován do xerotermních oblastí s teplomilnou květenou. Její kuchyňské využití bychom si správně měli odepřít, neboť v České republice se jedná doslova o raritu - např. v Čechách je v současnosti známa z jediné lokality v Českém krasu, o něco větší šanci na její nalezení máme na jižní Moravě. Zejména v okolí Brna by bylo záhodno seznamovat s tímto druhem místní houbaře a upozorňovat je, aby při případném nálezu tuto krásku neničili a nechali ji k potěše oka i ostatním návštěvníkům lesa. V našem jídelníčku její místo prakticky plně nahradí jiná výtečná muchomůrka, která je naopak velmi hojná a roste nejen pod duby (jako muchomůrka císařka), ale i pod dalšími listnáči i jehličnany, a to od nížin až vysoko do hor. Řeč je samozřejmě o muchomůrce růžovce - Amanita rubescens, kterou navíc můžeme zkusit využít i pro nějaký recept, který byl původně napsán pro muchomůrku císařku.

Případnému sběrateli muchomůrky císařky teoreticky hrozí dokonce finanční postih - tento druh je totiž zařazen ve vyhlášce č. 395/92 Sb. o zvláště chráněných druzích organizmů, a to v kategorii Kriticky ohrožený druh. V současnosti je ve fázi příprav novelizace této vyhlášky, nicméně pro muchomůrku císařku se nic nemění - měla by setrvat ve stejné kategorii ohrožení. V tomto momentě si neodpustím podělit se s jednou docela úsměvnou příhodou. Kdysi na jedné mykologické akci v jižních Čechách se najednou, z ničeho nic, objevil v mém zorném poli košík plný samých císařek. Začal jsem koulet očima a nemohl jsem se nezačít vyptávat, co to má znamenat, kde se to tady vzalo, kdo to odkud přinesl, a tak podobně... "To jsme před chvilkou nasbírali támhle na hrázi rybníka, jak jsou tam ty starý duby", dostalo se mi odpovědi. Kolega se mě zřejmě trochu rošťácky pokusil otestovat, jestli se na to "chytnu", nicméně já jsem zůstal nohama na zemi. Z úpěnlivé nejistoty mě proto vyvedl až Aleš Vít, který přiznal, že mu tuto krásnou kolekci dali expresně doručit známí z Itálie, kde muchomůrka císařka roste přece jen hojněji než u nás.

Z poměrně běžně rostoucích hub, které by se teoreticky daly zaměnit za muchomůrku císařku, je třeba jmenovat především muchomůrku šafránovou - Amanita crocea, známou též pod jménem pošvatka oranžová - Amanitopsis crocea. Ta se však rychle odliší absencí prstenu a nepřítomností žluté barvy lupenů a třeně (lupeny má spíše bělavé, třeň mívá žíhaný v odstínech barvy klobouku). Mimoto roste na jiných stanovištích - nejčastěji v trávě pod břízami a s oblibou na kyselých půdách ve vyšších polohách, kde by muchomůrka císařka nikdy nevyrostla.

Případný nález muchomůrky císařky hlaste mykologickým pracovištím, např. ústředí ČMS.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 5.6.2011

Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý - Foto: Pavel Špinar

Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý
Foto: Pavel Špinar

Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý - Foto: Pavel Špinar

Phallogaster saccatus - rozpuklec hruškovitý
Foto: Pavel Špinar

Existuje několik druhů břichatek, které při dozrávání vydávají nepříjemný pach, linoucí se třeba i několik metrů od místa růstu. Nejznámější takovou houbou je nepochybně hadovka smrdutá  - Phallus impudicus . O něco méně běžný, zato však rovněž známý druh charakteristický mršinným zápachem a specifickým tvarem, je květnatec Archerův - Clathrus archeri. Dosti vzácný je relativně malý rozpuklec hruškovitý - Phallogaster saccatus, který si nyní představíme. Plodnice mají zprvu uzavřený hruškovitý tvar (viz přiložené snímky). Na bělavé až zřetelně narůžovělé okrovce se v dospělosti tvoří nepravidelné pukliny, které se postupně zvětšují, až se plodnice cípatě otevře. Jednotlivé laloky jsou však nestejné, nepravidelné, jakoby nalámané. Tím se odhalí na vnitřní straně okrovky uchycený černozelený teřich, který páchne podobně jako hadovka smrdutá - v odpornosti vůně jsou oba druhy rovnocennými soupeři. Rozpuklec je vysoký jen do 5 cm, většinou však ještě méně, a je samozřejmě nejedlý. Roste na ztrouchnivělém dřevě. Všechny jeho nálezy stojí za zaznamenání, takže pokud se s ním setkáte, podělte se o informaci s ČMS nebo jiným mykologickým pracovištěm.

Fotografie, které uvádíme, jsou čerstvé - letošní, zaslal nám je jihočeský mykolog Pavel Špinar a jsou z Táborska, kde jsou nálezy tohoto druhu rovněž ojedinělou záležitostí.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Disciotis venosa - terčovnice síťnatá

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 2.5.2011

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá - Foto: Aleš Vít

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá
Foto: Aleš Vít

Terčovnice síťnatá na lokalitě

Terčovnice síťnatá na lokalitě

Pole devětsilu

Pole devětsilu

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá

Patří mezi jarní vřeckovýtrusé (Ascomycetes). Je řazena ke smržovitým houbám. Ve svém rodu je jediným zástupcem. Roste saprofytně.

Houby na snímcích jsem nalezl a fotil 1. 5. 2011 poblíž Černošic.

Terčovnice tvoří okrouhlé, široce miskovité, laločnatě zprohýbané plodnice, o velikosti až kolem 20 cm. Svrchní strana terčovnice je víceméně žlutohnědá, na spodní straně je bělavě plstnatá, žilnatě sbíhající ke krátkému a v zemi ponořenému třeníku. Dužnina má obvykle pach, připomínající chlor.

Ač místně roste pospolitě, obecně se terčovnice vyskytuje vcelku vzácně na zemi v lesích, parcích i zahradách, jejím prokazatelně oblíbeným stanovištěm jsou podmáčená devětsilová pole kolem potoků, především na vápencem bohaté půdě.

Terčovnice tvarem poněkud připomíná destici chřapáčovou (Discina perlata), ta má ale sytěji hnědé tóny. Vyrůstá z, či v okolí rozkládajícího se dřeva jehličnanů.

Obvyklá doba výskytu: IV-V

Přestože terčovnice síťnatá patří k jedlým houbám, u nás je vedena v červeném seznamu ohrožených druhů, kde je zařazena v kategorii ohrožení „EN“ - ohrožený druh.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Morchella pragensis - smrž pražský

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 20.4.2011

Morchella pragensis - smrž pražský - Foto: Petr Mikuš

Morchella pragensis - smrž pražský
Foto: Petr Mikuš

Smrže patří mezi houby rostoucí výhradně na jaře. Všechny jsou jedlé a mnohými houbaři oblíbené pro jejich chuťové vlastnosti i nevšední tvar. Jejich určování je však dlouhodobě zapeklitou otázkou. Na tuto problematiku je známo mnoho pohledů, spočívajících v různě širokém/úzkém taxonomickém vymezení. Je záhodno si připomenout nejširší (základní) pojetí. To praví, že existují pouze tři druhy smržů - obecný, kuželovitý a polovolný. Jakýkoli další systém je pouze rozvíjením tohoto, přičemž zmíněné druhy jsou chápány jako okruhy (skupiny) druhů. Smrž pražský - Morchella pragensis jednoznačně patří do okruhu smrže kuželovitého. Spíše než svými znaky se od něj odlišuje místem výskytu, aspoň jak říkají popisy. Roste totiž na lokalitách ovlivněných lidskou činností, jako jsou tovární dvory, areály pil, záhony kolem chodníků apod., ve městech, zahradách nebo i v lese na pilinách po těžbě dřeva. Poslední dobou převládají jeho nálezy na místech s vysypanou mulčovací kůrou či v jejich blízkosti. Naopak smrž kuželovitý - Morchella conica se vyskytuje typicky v přírodě na člověkem nezasažených místech, nejčastěji pod jasany. Teorie o rozlišování těchto dvou druhů nicméně prakticky nepřesahuje hranice našeho státu. V ostatních zemích buď k tomuto rozdělování nedochází, anebo se smrž pražský označuje jiným jménem, např. v Itálii jako Morchella tridentina, jinde třeba jako M. hortensis (odpovídá významu "zahradní"). Pro tentýž druh však někteří autoři užívají jméno smrž žebernatý - M. costata, jiní naopak uvedené druhy neztotožňují. Tyto věčné nejasnosti umocňuje i fakt, že v mulčovací kůře nemusí růst jen smrž "pražský", ale čas od času se na takovémto stanovišti vyskytne i smrž obecný - M. esculentasmrž šedočerný (s. jedlý) - M. vulgaris, čili druhy z jiné skupiny smržů. Pokusy o určování však nejvíce znesnadňuje skutečnost, že smrže jsou velmi proměnlivé houby a uvnitř svých skupin se běžně vyskytují různé přechodné formy. Za těchto okolností oprávněně vyvstává otázka, zda uznávání smrže pražského jako dobrého druhu je založeno na kvalitní vědecké bázi, nebo jen na dlouhodobé národní tradici. Vždyť jej popsal František Smotlacha. Ačkoli se může smrž pražský objevit prakticky kdekoliv, kde se pracovalo s mulčovací kůrou, aktuálně nebude lehké ho najít kvůli panujícímu suchu (šance trvá zhruba do poloviny května). Přiložený snímek pochází ze šluknovského výběžku, pořízen byl o uplynulém víkendu.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Mycena pura - helmovka ředkvičková

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 21.3.2011

Mycena pura - helmovka ředkvičková - Foto: Petr Mikuš

Mycena pura - helmovka ředkvičková
Foto: Petr Mikuš

Helmovka ředkvičková - Mycena pura je velmi hojná houba, vyskytující se převážně na podzim. Nicméně i ze začátku sezóny (přelom jara a léta) na ni můžeme narazit, zejména pokud je ráz počasí spíše chladný a deštivý. Houbaři si občas nebývají jisti, zda našli tento druh, který je slabě jedovatý, nebo lakovku ametystovou - Laccaria amethystina, která je jedlá. Odlišení je přitom snadné - kromě mnohem sytější fialové barvy lakovky ametystové (zejména v lupenech, které má řidší a tlustší) nám pomůže zejména nepříjemný pach po ředkvi, jímž se vyznačuje helmovka ředkvičková. Barvy této helmovky přitom nemusí být vždy jen v odstínu fialové, jak ukazuje náš snímek, ale často vybledají, známy jsou dokonce různé barevné formy - šedomodravá, žlutavá apod. Roste v opadu všech typů lesa.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Lactarius flavidus - ryzec žlutavý

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 26.2.2011

Lactarius flavidus - ryzec žlutavý - Foto: Petr Mikuš

Lactarius flavidus - ryzec žlutavý
Foto: Petr Mikuš

V době, kdy nás při očekávání jara sevřely mrazy - minimálně v nočních hodinách, nahlédneme ještě do loňské bohaté sezóny. Rostlo toho opravdu hodně, včetně mnoha mykorhizních hub. Jednou z takových je velmi pěkný ryzec, který se nevyskytuje jen tak kdekoliv, ale je vázaný na vápnité lokality v teplých oblastech. A tak nikoho asi nepřekvapí, že jeho rozšíření v Čechách má dvě hlavní centra - Český kras a široké okolí středního Polabí s dosahem až do severního Mladoboleslavska. Jsou však známy nálezy i jinde, v minulosti byl např. doložen i z Českého středohoří. Je charakteristický žlutavou barvou plodnice a fialověním všech jejích částí po poranění. Těmito vlastnostmi se vyznačuje též u nás rostoucí, ale mnohem vzácnější ryzec honosný - Lactarius repraesentaneus. Ten však roste v horských a podhorských smrčinách. Ryzec žlutavý se naopak vyskytuje typicky v doubravách a dubohabřinách v oblasti teplomilné květeny. Je nejedlý.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 19.7.2010

Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova - Foto: Martin Kříž

Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova
Foto: Martin Kříž

Vydatná fronta s bouřkami a deštěm, která se nedávno přehnala přes naše území, se již začíná projevovat na růstu hub - zatím jen tzv. podeštných druhů, které se vyznačují drobnými a tenkými plodnicemi a za sucha rychle mizí. Nicméně když budeme mít štěstí, můžeme narazit i na nějaký ten vzácnější druh. Dnešním zajímavým nálezem byla bedla Bucknallova, charakteristická malými rozměry, fialovými odstíny na klobouku i na třeni a nepříjemným pachem. Snímek pochází z Českého středohoří.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Suillus grevillei – klouzek sličný

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 14.7.2010

Suillus grevillei – klouzek sličný

Suillus grevillei – klouzek sličný

Radost z podmodřínů

Radost z podmodřínů

Suillus grevillei – klouzek sličný

Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), hřibotvaré (Boletales).

Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 28. 7. 2004 v Podruhlí u jihočeských Bělčic.

Tuto všem dobře známou houbu bezpečně za vlhka prozradí značně slizký, citronově žlutý, někdy až zlatohnědý klobouk. Žluté rourky pod kloboukem omakem hnědnou. Zpravidla válcovitý, v horní části žlutěhnědavý třeň, je pod světlým prstenem posetý skořicově hnědými vločkami. Mnohde se mu říká klouzek modřínový, to ve spojení s jeho hojným výskytem právě pod těmito stromy. Podobně jako i další klouzky má také tento druh povícero lidových jmen, mezi mnohými třeba "smrkáč (od smrkati :-)), či např. loupák...

Obvyklá doba výskytu: VI. - XI.

Jedlý

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  O směsi hub ve vašem košíku

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 30.6.2010

Směs letních druhů hub

Směs letních druhů hub

Směs podzimních druhů hub

Směs podzimních druhů hub

O směsi hub ve vašem košíku

V kuchyni lze použít rozličné směsi hub v mnoha zajímavých chuťových podobách, jejich složení nejspíš ale vždy bude záležet na tom, v jakou roční dobu právě houbaříme, a které druhy v onen čas skončí v našem košíku. Jak mnoho se od sebe liší směsi hub například podle jednotlivých ročních období (mimo jiné aspekty skladby směsi hub), to vám jistě řekne každý zkušený houbař.

Je také mnoho těch, kteří dávají přednost jen několika málo druhům jedlých hub, například jen „pravákům“ či liškám, které jsou v kuchyni univerzálně použitelné téměř ve všech úpravách. Dost možná, že je tomu tak jen z nedokonalé znalosti jiných druhů, a to je pak jistě správná prevence před otravou jedovatými houbami.

Konečně, v rubrice „Fotoreceptárium“ zdejších stránek je pokrmů za použití jen jednoho druhu houby uvedeno hned několik.

Jsou ovšem také houby, které se hodí samy o sobě pro použití v kuchyni pouze v některých specifických úpravách, a které naopak, v jiných úpravách nesplní, či dokonce zklamou veškerá očekávání.

Pokrmy z vyvážené směsi hub bývají kuchyňsky ceněny mnohdy více, než je tomu u četných jídel se zastoupením pouze jediného druhu houby. Nebojte se, proto, poznávat nové druhy jedlých hub napříč houbařskou sezónou, rozšiřujte si odborné znalosti, staňte se uznávanými houbaři a obohacujte své kulinářské zkušenosti o nové poznatky.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 4 / 5, články 31 - 40 / 47

 <   1   2   3   4   5   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
Nemám!
 

Přednášky v Praze - změna místnosti

Od úterý 26.3.2024 včetně se přednášky v SŠO Belgická budou konat v učebně č. 12 (druhé patro vpravo od schodů).

Přednášky jaro 2024

Jarní cyklus přednášek byl zahájen v úterý 5.3.2024.

Přednášky se konají každé úterý od 17:45 do 19:45 hodin v budově Střední školy obchodní (Praha 2, Belgická 29, učebna č. 9 ve druhém poschodí).

Zkoušky ze znalosti hub

Na KHS Středočeského kraje:
v úterý 9.4. a 25.6.2024

Na HS Prahy:
ve středu 24.4. a 15.2.2024

Příspěvky a předplatné 2024

Posílejte na bankovní účet:
FIO banka, č.ú. 2401853695 / 2010

Členský příspěvek:

  • Osoby mladší 18 let, studenti a senioři nad 60 let: 100,- Kč
  • Ostatní: 250,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

YouTube kanál ČMS

Online přednášky ČMS a jejich záznamy můžete za dlouhých zimních večerů sledovat na našem kanálu Youtube. Odkaz je v nadpisu.

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 4/2022

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Hygrocybe splendidissima
voskovka nádherná

Hygrocybe punicea
voskovka granátová

Mollisia cinerea
terčenka popelavá

Merismodes anomala
číšovec nahloučený

Hygrophorus marzuolus
šťavnatka březnovka

Battarrea stevenii
battarrovka Stevenova

Calloria neglecta
kalorka kopřivová

Hygrocybe punicea
voskovka granátová

Mycena strobilicola
helmovka šiškomilná

Hygrocybe quieta
voskovka zlatožlutá

Gliophorus psittacinus
voskovka papouščí

Cuphophyllus radiatus
voskovka paprsčitá

Lachnum mollissimum
chlupáček měkoučký

Coprinellus micaceus
hnojník třpytivý

Sarcoscypha jurana
ohnivec jurský

Dumontinia tuberosa
hlízenka sasanková

Hygrocybe insipida
voskovka mírná

Hygrocybe coccinea
voskovka šarlatová

Tricholoma frondosae
čirůvka osiková

Collybia cirrhata
penízovka třásnitá

Tricholoma orirubens
čirůvka růžovolupenná

Hygrophorus hedrychii
šťavnatka Hedrychova

Thelephora terrestris
plesňák zemní

Suillus bovinus
klouzek kravský

Hygrophorus hypothejus
šťavnatka pomrazka

Microstoma protractum
ohnivec zimní

Geastrum corollinum
hvězdovka bradavková

Exidia nigricans
černorosol bukový

Volvariella pusilla
kukmák maličký

Suillus granulatus
klouzek zrnitý

Melanoleuca strictipes
tmavobělka světle medová

Monilinia johnsonii
hlízenka hlohová

Microstoma protractum
ohnivec zimní

Urnula craterium
zvoneček pohárkovitý

Psathyrella pennata
křehutka opýřená

Pholiota highlandensis
šupinovka spáleništní

Geopyxis carbonaria
zvoneček uhelný

Hypomyces lateritius
nedohub cihlový

Tricholoma pardinum
čirůvka tygrovaná

Thelephora palmata
plesňák zápašný

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .