ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Poznávejme houby - jedlé, nejedlé, vzácné a chráněné

Přehled článků

Seznam všech článků této sekce

Strana 4 / 5, články 31 - 40 / 44

 <   1   2   3   4   5   > 

článek  Disciotis venosa - terčovnice síťnatá

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 2.5.2011

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá - Foto: Aleš Vít

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá
Foto: Aleš Vít

Terčovnice síťnatá na lokalitě

Terčovnice síťnatá na lokalitě

Pole devětsilu

Pole devětsilu

Disciotis venosa - terčovnice síťnatá

Patří mezi jarní vřeckovýtrusé (Ascomycetes). Je řazena ke smržovitým houbám. Ve svém rodu je jediným zástupcem. Roste saprofytně.

Houby na snímcích jsem nalezl a fotil 1. 5. 2011 poblíž Černošic.

Terčovnice tvoří okrouhlé, široce miskovité, laločnatě zprohýbané plodnice, o velikosti až kolem 20 cm. Svrchní strana terčovnice je víceméně žlutohnědá, na spodní straně je bělavě plstnatá, žilnatě sbíhající ke krátkému a v zemi ponořenému třeníku. Dužnina má obvykle pach, připomínající chlor.

Ač místně roste pospolitě, obecně se terčovnice vyskytuje vcelku vzácně na zemi v lesích, parcích i zahradách, jejím prokazatelně oblíbeným stanovištěm jsou podmáčená devětsilová pole kolem potoků, především na vápencem bohaté půdě.

Terčovnice tvarem poněkud připomíná destici chřapáčovou (Discina perlata), ta má ale sytěji hnědé tóny. Vyrůstá z, či v okolí rozkládajícího se dřeva jehličnanů.

Obvyklá doba výskytu: IV-V

Přestože terčovnice síťnatá patří k jedlým houbám, u nás je vedena v červeném seznamu ohrožených druhů, kde je zařazena v kategorii ohrožení „EN“ - ohrožený druh.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Morchella pragensis - smrž pražský

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 20.4.2011

Morchella pragensis - smrž pražský - Foto: Petr Mikuš

Morchella pragensis - smrž pražský
Foto: Petr Mikuš

Smrže patří mezi houby rostoucí výhradně na jaře. Všechny jsou jedlé a mnohými houbaři oblíbené pro jejich chuťové vlastnosti i nevšední tvar. Jejich určování je však dlouhodobě zapeklitou otázkou. Na tuto problematiku je známo mnoho pohledů, spočívajících v různě širokém/úzkém taxonomickém vymezení. Je záhodno si připomenout nejširší (základní) pojetí. To praví, že existují pouze tři druhy smržů - obecný, kuželovitý a polovolný. Jakýkoli další systém je pouze rozvíjením tohoto, přičemž zmíněné druhy jsou chápány jako okruhy (skupiny) druhů. Smrž pražský - Morchella pragensis jednoznačně patří do okruhu smrže kuželovitého. Spíše než svými znaky se od něj odlišuje místem výskytu, aspoň jak říkají popisy. Roste totiž na lokalitách ovlivněných lidskou činností, jako jsou tovární dvory, areály pil, záhony kolem chodníků apod., ve městech, zahradách nebo i v lese na pilinách po těžbě dřeva. Poslední dobou převládají jeho nálezy na místech s vysypanou mulčovací kůrou či v jejich blízkosti. Naopak smrž kuželovitý - Morchella conica se vyskytuje typicky v přírodě na člověkem nezasažených místech, nejčastěji pod jasany. Teorie o rozlišování těchto dvou druhů nicméně prakticky nepřesahuje hranice našeho státu. V ostatních zemích buď k tomuto rozdělování nedochází, anebo se smrž pražský označuje jiným jménem, např. v Itálii jako Morchella tridentina, jinde třeba jako M. hortensis (odpovídá významu "zahradní"). Pro tentýž druh však někteří autoři užívají jméno smrž žebernatý - M. costata, jiní naopak uvedené druhy neztotožňují. Tyto věčné nejasnosti umocňuje i fakt, že v mulčovací kůře nemusí růst jen smrž "pražský", ale čas od času se na takovémto stanovišti vyskytne i smrž obecný - M. esculentasmrž šedočerný (s. jedlý) - M. vulgaris, čili druhy z jiné skupiny smržů. Pokusy o určování však nejvíce znesnadňuje skutečnost, že smrže jsou velmi proměnlivé houby a uvnitř svých skupin se běžně vyskytují různé přechodné formy. Za těchto okolností oprávněně vyvstává otázka, zda uznávání smrže pražského jako dobrého druhu je založeno na kvalitní vědecké bázi, nebo jen na dlouhodobé národní tradici. Vždyť jej popsal František Smotlacha. Ačkoli se může smrž pražský objevit prakticky kdekoliv, kde se pracovalo s mulčovací kůrou, aktuálně nebude lehké ho najít kvůli panujícímu suchu (šance trvá zhruba do poloviny května). Přiložený snímek pochází ze šluknovského výběžku, pořízen byl o uplynulém víkendu.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Mycena pura - helmovka ředkvičková

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 21.3.2011

Mycena pura - helmovka ředkvičková - Foto: Petr Mikuš

Mycena pura - helmovka ředkvičková
Foto: Petr Mikuš

Helmovka ředkvičková - Mycena pura je velmi hojná houba, vyskytující se převážně na podzim. Nicméně i ze začátku sezóny (přelom jara a léta) na ni můžeme narazit, zejména pokud je ráz počasí spíše chladný a deštivý. Houbaři si občas nebývají jisti, zda našli tento druh, který je slabě jedovatý, nebo lakovku ametystovou - Laccaria amethystina, která je jedlá. Odlišení je přitom snadné - kromě mnohem sytější fialové barvy lakovky ametystové (zejména v lupenech, které má řidší a tlustší) nám pomůže zejména nepříjemný pach po ředkvi, jímž se vyznačuje helmovka ředkvičková. Barvy této helmovky přitom nemusí být vždy jen v odstínu fialové, jak ukazuje náš snímek, ale často vybledají, známy jsou dokonce různé barevné formy - šedomodravá, žlutavá apod. Roste v opadu všech typů lesa.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Lactarius flavidus - ryzec žlutavý

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 26.2.2011

Lactarius flavidus - ryzec žlutavý - Foto: Petr Mikuš

Lactarius flavidus - ryzec žlutavý
Foto: Petr Mikuš

V době, kdy nás při očekávání jara sevřely mrazy - minimálně v nočních hodinách, nahlédneme ještě do loňské bohaté sezóny. Rostlo toho opravdu hodně, včetně mnoha mykorhizních hub. Jednou z takových je velmi pěkný ryzec, který se nevyskytuje jen tak kdekoliv, ale je vázaný na vápnité lokality v teplých oblastech. A tak nikoho asi nepřekvapí, že jeho rozšíření v Čechách má dvě hlavní centra - Český kras a široké okolí středního Polabí s dosahem až do severního Mladoboleslavska. Jsou však známy nálezy i jinde, v minulosti byl např. doložen i z Českého středohoří. Je charakteristický žlutavou barvou plodnice a fialověním všech jejích částí po poranění. Těmito vlastnostmi se vyznačuje též u nás rostoucí, ale mnohem vzácnější ryzec honosný - Lactarius repraesentaneus. Ten však roste v horských a podhorských smrčinách. Ryzec žlutavý se naopak vyskytuje typicky v doubravách a dubohabřinách v oblasti teplomilné květeny. Je nejedlý.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Martin Kříž, 19.7.2010

Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova - Foto: Martin Kříž

Cystolepiota bucknallii - bedla Bucknallova
Foto: Martin Kříž

Vydatná fronta s bouřkami a deštěm, která se nedávno přehnala přes naše území, se již začíná projevovat na růstu hub - zatím jen tzv. podeštných druhů, které se vyznačují drobnými a tenkými plodnicemi a za sucha rychle mizí. Nicméně když budeme mít štěstí, můžeme narazit i na nějaký ten vzácnější druh. Dnešním zajímavým nálezem byla bedla Bucknallova, charakteristická malými rozměry, fialovými odstíny na klobouku i na třeni a nepříjemným pachem. Snímek pochází z Českého středohoří.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Suillus grevillei – klouzek sličný

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 14.7.2010

Suillus grevillei – klouzek sličný

Suillus grevillei – klouzek sličný

Radost z podmodřínů

Radost z podmodřínů

Suillus grevillei – klouzek sličný

Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), hřibotvaré (Boletales).

Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 28. 7. 2004 v Podruhlí u jihočeských Bělčic.

Tuto všem dobře známou houbu bezpečně za vlhka prozradí značně slizký, citronově žlutý, někdy až zlatohnědý klobouk. Žluté rourky pod kloboukem omakem hnědnou. Zpravidla válcovitý, v horní části žlutěhnědavý třeň, je pod světlým prstenem posetý skořicově hnědými vločkami. Mnohde se mu říká klouzek modřínový, to ve spojení s jeho hojným výskytem právě pod těmito stromy. Podobně jako i další klouzky má také tento druh povícero lidových jmen, mezi mnohými třeba "smrkáč (od smrkati :-)), či např. loupák...

Obvyklá doba výskytu: VI. - XI.

Jedlý

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  O směsi hub ve vašem košíku

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 30.6.2010

Směs letních druhů hub

Směs letních druhů hub

Směs podzimních druhů hub

Směs podzimních druhů hub

O směsi hub ve vašem košíku

V kuchyni lze použít rozličné směsi hub v mnoha zajímavých chuťových podobách, jejich složení nejspíš ale vždy bude záležet na tom, v jakou roční dobu právě houbaříme, a které druhy v onen čas skončí v našem košíku. Jak mnoho se od sebe liší směsi hub například podle jednotlivých ročních období (mimo jiné aspekty skladby směsi hub), to vám jistě řekne každý zkušený houbař.

Je také mnoho těch, kteří dávají přednost jen několika málo druhům jedlých hub, například jen „pravákům“ či liškám, které jsou v kuchyni univerzálně použitelné téměř ve všech úpravách. Dost možná, že je tomu tak jen z nedokonalé znalosti jiných druhů, a to je pak jistě správná prevence před otravou jedovatými houbami.

Konečně, v rubrice „Fotoreceptárium“ zdejších stránek je pokrmů za použití jen jednoho druhu houby uvedeno hned několik.

Jsou ovšem také houby, které se hodí samy o sobě pro použití v kuchyni pouze v některých specifických úpravách, a které naopak, v jiných úpravách nesplní, či dokonce zklamou veškerá očekávání.

Pokrmy z vyvážené směsi hub bývají kuchyňsky ceněny mnohdy více, než je tomu u četných jídel se zastoupením pouze jediného druhu houby. Nebojte se, proto, poznávat nové druhy jedlých hub napříč houbařskou sezónou, rozšiřujte si odborné znalosti, staňte se uznávanými houbaři a obohacujte své kulinářské zkušenosti o nové poznatky.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 13.6.2010

Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový

Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový

Sírovec žlutooranžový má v kuchyni specifické použití

Sírovec žlutooranžový má v kuchyni specifické použití

Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový

Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), nelupenaté (Aphyllophorales).

Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 11. 5. 2005 poblíž Karlštejna.

Signálně žlutooranžové zabarvení, zprvu bakulovitého a později konzolovitého, bokem na kmenech listnatých stromů přirostlého klobouku tohoto parazitického druhu houby, je v terénu komukoli už zdáli patrné. Mladý sírovec je měkký, aromatický, šťavnatý, a právě jen tehdy bývá v kuchyni ve specifických úpravách zajímavě použitelný.

Obvyklá dobou výskytu: V. - XI.

Jedlý

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Sepultaria arenosa - Hrobenka písečná

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Jan Borovička, 2.6.2010

Počasí v těchto dnech nahrává tomu, že se houby objevují i na místech, kde je obvykle nenalézáme, protože na nich po většinu roku panuje extrémní sucho. Mám na mysli např. různé skalnaté výchozy, strmé stráně anebo i důlní haldy. V této době jsou však tato exponovaná stanoviště dostatečně vlhká a také relativně prohřátá. To přispívá k tomu, že se na nich objevují houby, které bychom tam jindy marně hledali. Již brzy budeme moci na takovýchto místech najít např. hřib dubový, pozorný houbař si však může povšimnout i jiných druhů, např. drobné krásné houbičky hrobenky písečné - Sepultaria arenosa, kterou vám tímto představuji. Plodničky mají podobu hnězdicovitě rozpukaných kalíšků vykukujících z půdy; velikost je okolo 1 cm v průměru. K jídlu se sice nehodí, potěší ale každého milovníka přírody.

Vyfotografované plodnice byly nalezeny 2. června 2010 na rudní haldě v okolí Příbrami.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Aleš Vít, 2.6.2010

Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka

Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka

Závojenka podtrnka má pestré kuchyňské využití

Závojenka podtrnka má pestré kuchyňské využití

Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka

Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), lupenaté (Agaricales).

Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 20. 5. 2010 v zanedbaném ovocném sadu v pražské Hostivaři.

Barva hygrofánního klobouku u podtrnek se v závislosti na počasí mění od sytě šedohnědé za vlhka, až po (vysycháním) krémově našedlou. Pod posléze od výtrusného prachu růžovými lupeny svítí pod kloboukem bílý, vláknitý a často pokřivený třeň.

Za vlhkého jara je to hojná houba, jednotlivě i ve skupinkách rostoucí ponejvíce v sadech, zahradách a parcích, často v okolí ovocných stromů a keřů.

Obvyklá dobou výskytu: IV. - V.

Jedlá

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 4 / 5, články 31 - 40 / 44

 <   1   2   3   4   5   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2019

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 4/2018

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .