ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Samostatné zobrazení článku číslo 199

článek  Galerina marginata - čepičatka jehličnanová

autor článku  Radim Dvořák, 6.10.2011

čepičatka jehličnanová, jedovatá - foto: Dalibor Matýsek

čepičatka jehličnanová, jedovatá
foto: Dalibor Matýsek

čepičatka jehličnanová, jedovatá - foto: Aleš Vít

čepičatka jehličnanová, jedovatá
foto: Aleš Vít

čepičatka jehličnanová, jedovatá - plodnice zdatně imitující opeňku měnlivou - foto: Martin Kříž

čepičatka jehličnanová, jedovatá
plodnice zdatně imitující opeňku měnlivou
foto: Martin Kříž

opeňka měnlivá, jedlá - foto: Dalibor Matýsek

opeňka měnlivá, jedlá
foto: Dalibor Matýsek

opeňka měnlivá, jedlá - pohled na trs svrchu - foto: Martin Kříž

opeňka měnlivá, jedlá - pohled na trs svrchu
foto: Martin Kříž

třepenitka maková, jedlá - foto: Martin Kříž

třepenitka maková, jedlá
foto: Martin Kříž

Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) patří mezi houby stopkovýtrusé do řádu pečárkotvarých (Agaricales). Ve starší literatuře ji najdete také pod jménem čepičatka jehličnatá.

Dříve se v této skupině čepičatek rozlišovalo několik podobných druhů (z relativně nedávné doby např. ještě v krásné několikadílné publikaci Pilze der Schweiz) z evropských druhů např. čepičatka jednobarvá (Galerina unicolor) a čepičatka podzimní (Galerina autumnalis), ale podle současných poznatků jde na základě molekulární analýzy o totožné druhy.

Popis

Čepičatka jehličnanová má klobouk 2 - 5 cm v půrměru, rezavohnědý až okrově hnědý, hygrofánní, při vysychání na středu světlejší než na okraji, což vytváří tmavší mezikruží u okraje klobouku.

Lupeny jsou v mládí světle okrové, v dospělosti rezavě hnědé, s bělavě vločkatým ostřím, ke třeni připojené nebo krátce sbíhavé. Výtrusný prach je rezavě hnědý, což je typické pro druhově bohatý rod čepičatka (Galerina).

Třeň je obvykle 1,5-3x delší než průměr klobouku, vodnatě okrově hnědý, podélně bělavě v pruzích ojíněně žíhaný, při zasychání toto žíhání tmavne. Na třeni je v horní třetině až polovině vatovitý, pomíjivý prsten, který je poprášen rezavými výtrusy, pokud vytrvá až do dospělosti.

Dužnina voní okurkově moučně.

Čepičatka jehličnanová roste hojně, jednotlivě nebo v menších skupinách, méně často v trsech, čítajících obvykle jen jednotky plodnic, nejčastěji na mrtvém dřevě jehličnanů, ale není vzácná (zejména v současném širším pojetí) ani na listnáčích.

Otravy čepičatkami a jedovaté látky

První otravu čepičatkami, určenými jako Galerina autumnalis (což je nyní synonymum pro G. marginata), pozoroval již v roce 1912 americký mykolog Charles Horton Peck. V čepičatce jehličnaté a příbuzných druzích (tehdy rozlišovaných) byl zjištěn vysoký obsah amanitinů (též nazývaných amatoxiny), dle Kubičky cca 40% ve srovnání s koncentrací v muchomůrce zelené, podle novějších studií i zcela srovnatelný, ba dokonce případ od případu i vyšší. Amanitiny ovšem obsahují i některé v mechu nebo na lukách jednotlivě rostoucí druhy, zaměnitelné s lysohlávkami, sbíranými ke "speciálním účelům".

Otravy mají pravý faloidní průběh (viz článek o muchomůrce zelené) s poškozením jater a ledvin. Čepičatka jehličnanová je houba prudce až smrtelně jedovatá a je nutné na ni pamatovat při sběru jakýchkoliv drobnějších trsnatě rostoucích druhů hub na dřevě nebo v detritu.

Záměny za jedlé druhy

Jedlá a chutná opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis, syn. Pholiota mutabilis) roste hojně v početných trsech od května do října na mrtvém dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů, zejména na vlhkých místech kolem potoků a řek.

Někdy se objeví i přesmyčkový název opěnka, přičemž správný název opeňka pochází z růstu "okolo pně", zatímco příznivci opěnky si vymysleli růst "okolo pařezů jako pěna".

Opeňka měnlivá má klobouk 2 - 6 cm v průměru, hygrofánní, za sucha světle okrový, za vlhka tmavě okrový, při vysychání na středu světlý a na okraji tmavý, často svrchu k nerozeznání podobný čepičatce jehličnanové.

Lupeny jsou v mládí zakryté velem, světle okrové, později okrově hnědé až tmavě hnědé (nikoliv rezavě hnědé) od dozrávajících výtrusů, s hladkým stejnobarevným ostřím, na třeň připojené až krátce sbíhavé. Výtrusný prach má tmavě hnědý, což je patrné na barvě lupenů a na poprášení prstenu dospělých plodnic.

Třeň je nad prstenem hladký, pod ním směrem dolů postupně tmavěji hnědě až černohnědě šupinkatý. Prsten je pevný, sukénkovitý, v dospělosti poprášený tmavě hnědými výtrusy, u starších plodnic však může být i zplihlý nebo neznatelný.

Dužnina má výraznou houbovou vůni.

Jelikož čepičatka jehličnanová neroste pouze na jehličnanech, nemá často zmiňovaná poučka "opeňku sbíráme jen z listnáčů" valný smysl. Jsou zdokumentovány i případy, kdy opeňka měnlivá a čepičatka jehličnanová rostou společně na jednom pařezu nebo padlém kmenu. Před sběrem opeňky ke konzumaci je nezbytné se naučit spolehlivě tyto dva druhy rozeznávat, nejlépe za dohledu odborníka v terénu na vycházce, na přednášce nebo na výstavě.

Jedlá třepenitka maková (Hypholoma capnoides) roste na podzim v trsech a skupinách na mrvém dřevě jehličnanů, zejména smrků. Klobouk má 2 - 6 cm v půměru, žlutý až žlutookrový, v mládí na okraji bělavě šupinkatý a ověšený bílými zbytky vela. Lupeny jsou v mládí bělavé, s dozráváním výtrusů postupně tmavnoucí do typické makově modrošedé barvy. Třeň je bělavý až světe žlutavý, podélně vláknitě žíhaný, v horní části má pomíjivý bílý prsten, z něhož v dospělosti zbývá jen tmavší linka nebo vůbec nic. Dužnina voní slabě houbově.

Křehutky (Psathyrella), jako např. křehutka Candolleova (Psathyrella candolleana), křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis, syn. P. hydrophila) a křehutka čokoládová (Psathyrella spadicea) rostou rovněž v trsech na mrtvém dřevě listnáčů. Jejich plodnice jsou nápadně křehké a lámavé, tenkomasé. Lupeny jsou v mládí bělavé či světle okrové, u dospělých plodnic téměř černé od velmi tmavých výtrusů. Jsou jedlé, ale vhodné spíše do polévek, vzhledem ke křehkosti se při delší úpravě spojené s mícháním připravovaného pokrmu zcela rozpadnou.

Lysohlávky (Psilocybe), sbírané některými svéráznými houbaři za účelem odletu mimo reálný svět, jsou drobné houby, které neznalý sběratel může velmi snadno zaměnit s některou z prudce jedovatých čepičatek.

Literatura a odkazy

  • Kubička, Erhartovi - Jedovaté houby (1980)
  • Breitenbach J., Kränzlin F. - Pilze der Schweiz, Vol. 4, 5
  • Wikipedia

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

 
 
Vstup pro členy ČMS
Nemám!
 

Výstavy hub a další akce

Jako každým rokem právě probíhá řada regionálních výstav hub i dalších akcí.

Sledujte průběžně aktualizovaný seznam.

Akce ČVSM "Krása papíru"

Možnost dokoupit starší i novější čísla České mykologie / Czech Mycology a Mykologických listů na doplnění knihovny - více informací zde.

Přednášky podzim 2024

Podzimní cyklus přednášek byl zahájen v úterý 1.10.2024 demonstrací aktuálně rostoucích druhů hub.

Přednášky se konají každé úterý od 17:45 do 19:45 hodin v budově Střední školy obchodní (Praha 2, Belgická 29, učebna č. 9 ve druhém poschodí).

Fotosoutěž ČMS 2024

I v roce 2024 opět vyhlašujeme fotosoutěž pro naše členy.

Podrobnější informace, pravidla a odkaz na registraci najdete zde.

Kudy z nudy?

Naše akce nyní najdete také na portálu CzechTourism Kudy z nudy.

Kudyznudy.cz – tipy na výlet

Ještě nemáte speciální čtyřčíslo 100. ročníku Mykologického sborníku?

Co je v něm a jak si ho můžete objednat zjistíte zde.

titulní strana Mykologického sborníku 2023

YouTube kanál ČMS

Online přednášky ČMS a jejich záznamy můžete za dlouhých zimních večerů sledovat na našem kanálu Youtube. Odkaz je v nadpisu.

Příspěvky a předplatné 2024

Posílejte na bankovní účet:
FIO banka, č.ú. 2401853695 / 2010

Členský příspěvek:

  • Osoby mladší 18 let, studenti a senioři nad 60 let: 100,- Kč
  • Ostatní: 250,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Postia tephroleuca
bělochoroš našedlý

Pholiotina rugosa
sametovka vrásčitá

Lactarius rufus
ryzec ryšavý

Gloiothele lactescens
voskovec mléčící

Phellinus contiguus
ohňovec dotýkavý

Russula lutea
holubinka žlutá

Lepiota oreadiformis
bedla špičkovitá

Cordyceps militaris
housenice červená

Lactarius pallidus
ryzec bledý

Lactarius salmonicolor
ryzec lososový

Ossicaulis lignatilis
strmělka dřevní

Russula sardonia
holubinka jízlivá

Cylindrobasidium evolvens
kornatec rozvitý

Dacrymyces stillatus
kropilka rosolovitá

Dacrymyces stillatus
kropilka rosolovitá

Dacrymyces capitatus
kropilka stopkatá

Agrocybe stepposa
polnička stepní

Clavulinopsis helvola
kyjovečka hnědavá

Tricholoma basirubens
čirůvka růžovotřenná

Psathyrella panaeoloides
křehutka kropenatcová

Panaeolus antillarum
kropenatec teutonský

Hygrocybe mucronella
voskovka hořká

Stereum subtomentosum
pevník plstnatý

Simocybe sumptuosa
kržatka honosná

Hygrophorus cossus
šťavnatka drvopleňová

Ramaria albidoflava
kuřátka běložlutá

Hygrophorus russula
šťavnatka holubinková

Amanita phalloides
muchomůrka zelená

Entoloma prunuloides
závojenka mechovkovitá

Panaeolus acuminatus
kropenatec zahrocený

Pleurotus ostreatus
hlíva ústřičná

Pleurotus pulmonarius
hlíva plicní

Infundibulicybe geotropa
strmělka veliká

Lactarius subumbonatus
ryzec ploštičný

Chroogomphus rutilus
slizák lepkavý

Hygrophorus agathosmus
šťavnatka vonná

Hygrophorus lucorum
šťavnatka modřínová

Amanita submembranacea
muchomůrka šedopochvá

Hygrophorus lucorum
šťavnatka modřínová

Peziza varia
řasnatka měnlivá

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .