Aktuality - článek číslo 2254
Z čerodejnické vycházky do Radotína
Markéta Vlčková, 1.5.2023
no tak snad abychom vyrazili?
i společnou fotku jsme po startu zvládli
plži ožužlaný poslední mohykán
(smrž obecný) foto: Michaela Blahovcová
plži záškodníci, kteří se krmí našimi smrži
foto: Pavel Jůn
destice už byly povětšinou za zenitem
foto: Markéta Vlčková
jedule v podání třepenitky svazčité
foto: Pavel Jůn
hnojník nasetý byl nasetý
foto: Markéta Vlčková
na jaterník bývá hezký pohled
foto: Alice Kratinová
kvetl i hrachor jarní
foto: Markéta Vlčková
obtížní hmyzové se již v lese vyskytují
foto Lubomír Opat
boltcovitka bezová do polévky potěší
foto: David Dobeš
vycházku jsme dokončili sice v limitovaném, ale uspokojivém počtu
foto: Markéta Vlčková
Krasové oblasti nabízejí na jaře z hlediska hub nesporně velmi zajímavé možnosti, byť být v pravý čas na pravém místě bývá mnohdy složité. Nebudeme zastírat, že prioritním zájmem dubnové vycházky bylo nalézt jarní askomycety, konkrétně z rodů Morchella, Gyromitra a Verpa. Okolí NPP Černá rokle a PR Klapice se pro tento účel jevilo jako optimální lokalita. Naneštěstí i zde zaúřadovala v letech minulých voskovička jasanová (Hymenoscyphus pseudoalbidus), která zdecimovala téměř všechny jasany na lokalitách se vyskytující. Těch pár stromů, které její útok zatím přežilo, dalo život jednomu polotučnému smrži z okruhu M. esculenta (který byl v době nálezu již v seniorním věku, a navíc značně ožužlán plži), a ani celkem to nebyl veselý pohled. Odmyslíme-li si však odumřelé jasany, jsou lokality velmi pěkné a za vycházku stojí.
Zajímavé lokality spolu s hezkým počasím přilákaly na vycházku téměř 40 lidí a nám nezbývá než doufat, že se jim vycházka líbila, byť košíky zůstaly prakticky prázdné (resp. byly vyplněné maximálně přebytečným oblečením), část účastníků nám zmizela již po necelé hodince mykologického tempa a nalezené houby se k jídlu povětšinou nehodily.
I tak se nám v terénu podařilo nalézt a určit téměř 50 druhů, převážně dřevních hub. K zástupcům jedlých druhů patřily kromě výše zmíněného smrže např. destice chřapáčová (Gyromitra perlata) nebo čirůvka májovka (Calocybe gambosa), jedovaté druhy byly zastoupeny třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), hlinákem červenajícím (Hapalopilus nidulans) a prvním poslem léta – muchomůrkou slámožlutou (Amanita gemmata). Z čerstvých hub byl velmi hojný i hnojník nasetý (Coprinellus disseminatus), kterého bylo opravdu všude jak naseto. K méně obvyklým nálezům patřil černorosol borový (Exidia saccharina) nebo drobné hlízenky, které mohly být orsejové nebo sasankové (bližší určení by vyžadovalo mikroskopování). Léčivky byly zastoupeny lesklokorkou lesklou (Ganoderma lucidum) nebo nyní populární outkovkou pestrou (Trametes versicolor). Oko potěšilo i kvetoucí bylinné patro, které na jaře hraje všemi barvami. Nemilá byla pochopitelně přítomnost parazitního hmyzu, který ovšem do přírody patří a všichni houbaři se s ní prostě nutně musejí smířit.
Příznivé podmínky pro růst hub v Praze zatím trvají a pokud to vydrží, není vyloučena další vycházka na přelomu května/června. V tomto termínu již dlouho vycházka nebyla kvůli permanentnímu suchu (a ta jediná co optimisticky byla, dopadla tak jak dopadla - blbě). Uvidíme, zda nám bude počasí nadále přát a pokud ano, uvidíme se zase za 4 - 5 týdnů.
S pozdravem „Ať rostou!“
Markéta Vlčková
PS: žádná čarodějka nedošla po dobu naší návštěvy lesa úhony.
