Aktuality - článek číslo 2378
Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
Markéta Vlčková, 29.3.2024
čas odstartovat...
foto: Lubomír Opat
...nebo ne
foto: Markéta Vlčková
podvyživené smrže v mulči
foto: Lubomír Opat
nespolupracující třešňovka
foto: Markéta Vlčková
je poněkud vlhko
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský na lokalitě
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) v detailu
foto: Lubomír Opat
destice chřapáčová (Discina ancilis)
foto: Lubomír Opat
penízovka smrková (Strobilurus esculentus)
foto: Drahomíra Hlinovská
upgrade cesty
foto: Markéta Vlčková
downgrade lesa
foto: Markéta Vlčková
prezentace nalezených druhů hub
foto: Lubomír Opat
jaro je romantické
foto: náhodná kolemjdoucí (děkujeme)
Milí všichni,
jarní vycházky za houbami, jak se zdá, nejsou tak sexy jako ty zimní, ovšem i tak jsme v sobotu 23.3. 2024 zaznamenali slušnou účast (v počtu téměř 30 ks houbařů, houbařek a houbařátek). Start se oproti plánu o něco opozdil, neboť na startovních pozicích bylo vymulčováno a tak jsme tam logicky hledali - hádejte co? Jasně že smrže (Morchella sp.). K našemu velkému překvapení jsme je opravdu našli, ovšem byly to chudinky podvyživené, nedomrlé a přešlé mrazem. Posuďte sami. Ale co už, počítá se výsledek (mmch., v přilehlé třešňovce, kterou jsme přirozeně nadšeně zkoumali hned poté, nebyla ani houba).
Když už jsme si takto vystříleli munici zajímavých hub na začátku, nebylo možno doufat v o moc pro veřejnost zajímavější nálezy. Přesto se poštěstilo najít i lokalitu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), o níž jsme dosud nevěděli. Destice chřapáčové (Discina ancilis) rostly na těch stejných pařezech, jako v loňském roce a dál už to bylo prakticky jen (byť ne výlučně) o dřevních druzích. Z jedlých dřevních druhů jsme nalezli ještě penízovky provázkové (Strobilurus stephanocystis) a smrkové (Strobilurus esculentus) a boltcovitku bezovou (Auricularia auricula-judae), z jedovatých pouze třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). V tom má předjaří nespornou východu – jiné jedovaté druhy prakticky nerostou. Nehojně byla zastoupena křehutka šedohnědá f. jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a tmavobělka žlutavá (Melanoleuca cognata). Viděli jsme i nějaký ten hnojník domácí (Coprinellus domesticus), štítovku jelení (Pluteus cervinus) a strmělku ojíněnou (Clitocybe pruinosa). Kompletní seznam nálezů je přiložen.Uznáváme, že 40 druhů není v porovnání se zimními 90 nijak oslnivý výsledek, ovšem máme naprosto neprůstřelnou výmluvu.
Timing totiž nebyl dokonalý. Zmokli jsme, ale naštěstí ne moc, a ani to bahno nebylo tak hrozné. Co ovšem hrozné bylo, je stav lesa. Modřanská rokle, jak se zdá, prochází ‚“rekultivací“ (přeloženo: kácí se tam o sto šest, je tam bordel a les je napůl zničený), takže tomu dáme nějaký čas, než se tam vrátíme. Ocenili jsme nicméně úpravu cesty, takže již nebylo nutno šplhat po stráních, aby se člověk posunul vpřed suchou nohou a ne potokem. Nejsme si ale jisti, že kultivace cesty, která je pozitivní, vyváží ten velmi negativní zbytek „úprav terénu“.
Pokud bude počasí příznivé, zkusíme další vycházku naplánovat za cca 4 týdny (předběžně do Radotína), ovšem slíbit to pochopitelně nemůžeme.
Ať nám hezky rostou!
Markéta Vlčková
