Aktuality - článek číslo 2415
Z vycházky s CHKO Brdy na Zadní Bahna v neděli 26. 5. 2024
Radim Dvořák, 23.6.2024
Krajina Zadních Bahen - bezlesí a náletové dřeviny
Foto: Radim Dvořák
Porost kosatce sibiřského (Iris sibirica)
Foto: Radim Dvořák
Na lovu zmijí
Foto: Radim Dvořák
Tůně vytvořené vojenskou technikou
Foto: Radim Dvořák
Lovčík vodní - Dolomedes fimbriatus
Foto: Radim Dvořák
Housenka drvopleně obecného - Cossus cossus
Foto: Radim Dvořák
Polnička bažinná - Agrocybe elatella
Foto: Radim Dvořák
V neděli 26. 5. 2024 se konala zoologická vycházka na vojenské cvičiště Zadní Bahna pod vedením Mgr. Davida Fischera z Hornického muzea v Příbrami a Mgr. Jany Fischerové ze Správy CHKO Brdy. Místo je známé každoročním konáním přehlídky vojenské techniky. Z velké části je zarostlé náletovými dřevinami - zejména břízami a osikami, dále také vrbami, smrky a borovicemi. Část tvoří bezlesí, zarostlé souvislým travnatým porostem. Jde o prameništní oblast, vody je tu na jaře opravdu hodně. Vzhledem k zajímavé lokalitě a celkem hojnému růstu hub po deštivém období se informace rozšířila i mezi mykology, kterých nakonec dorazilo přes deset, takže se z vycházky stala exkurze zoologicko-mykologická.
Na úvod vycházky jsme si mohli poslechnout výklad o racích, vrankách a mihulích na Brdech, s názornou ukázkou jejich lovu v potoce. Následovala demostrace prvních houbových nálezů, např. zvonkovky (Tarzetta sp.), muchomůrky šedivky (Amanita excelsa) a polničky rané (Agrocybe praecox). O kousek dále nás čekaly klouzky modřínové (Suillus grevillei) a statný hřib kovář (Sutorius luridiformis).
Na zarůstajícím panelovém seřadišti vojenské techniky pak proběhl výklad o obojživelnících, ještěrkách a další brdské fauně. Na zbytcích po skládce dřeva zde rostlo několik dalších druhů hub, např. pohárovka obecná (Crucibulum laeve), kržatka zimní (Tubaria furfuracea) a kržatka masověhnědá (Flammulaster subincarnatus). V travnatém porostu na panelech rostl ve skupinách kropenatec otavní (Panaeolina foenisecii), mladé voskovky kuželovité (Hygrocybe conica) či polnička polokulovitá (Agrocybe pediades).
O kousek dále opět proběhl zoologický výklad u Ledného potoka, ale většina mykologů nedočkavě pokračovala k březovému porostu s vtroušenými osikami. Hned zkraje nás zde pod osikami přivítal křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) a o pár metrů vedle pod břízami křemenáče březové (Leccinum versipelle) a žlutě zářící holubinka chromová (Russula claroflava). O kousek dále pod dubem byla početná skupina lišky obecné (Cantharellus cibarius). Na tlejícím listí rostla ve skupinách až trsech penízovka vodnatá (Gymnopus aquosus). Nemohl samozřejmě chybět ani březovník obecný (Piptoporus betulinus).
Poté jsme se odebrali směrem k nově vybudovaným nádržím, které zde působí dosti nepatřičně. Cestou jsme mohli obdivovat bohaté porosty právě modře kvetoucího kosatce sibiřského (Iris sibirica). Na hrázi horní nádrže jsme našli další polničky, včetně p. tuhé (Agrocybe dura). U cesty vyšší travou jsme si pak mohli prohlédnout mladou zmiji obecnou (Vipera berus). Pokračovali jsme podmáčeným mladým březovým hájem, kde nás čekal kapitální křemenáč březový a skupina již starších kozáků, pravděpodobně březových (Leccinum cf. scabrum).
Déle jsme pokračovali cestou, po níž pravidelně jezdí vojenská technka. Rallye především pásových vozidel zde vytváří početné tůně, které byly plné vody. Bylo tedy možné přistoupit k hlavnímu bodu programu - ukázce vodních živočichů, žijících v periodických tůních. Organizátoři měli pro návštěvníky připravené cedníky na lov vodní havěti a důmyslné nádobky na ulovené tvory s lupou ve víčku. Mohli jsme pozorovat například žábronožku letní (Branchipus schaefferi), larvy i poletující jedince vážek a šídel (Odonata), pulce žab a larvy čolků. Botanickou zajímavostí byla masožravá vodní rostlina bublinatka (Utricularia). Na hladině číhal na svoji kořist lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus), který byl i výzvou pro přítomné fotografy (ale byl celkem klidná modelka). Opodál se travou plazila nápadná a vypasená housenka drvopleně obecného (Cossus cossus), takže konečně víme, že smrdí jako šťavnatka drvopleňová (Hygrophorus cossus).
Část mykologů se pak odpojila na cestu zpět, což byla chyba. Jen o pár desítek metrů dále jsme totiž doplnili seznam nalezených druhů o vzácnou polničku bažinnou (Agrocybe elatella) - největší mykologickou zajímavost dne. Plodnice vyrůstaly po obou stranách cesty mezi travou, mechem a všudypřítomnou vodou. Poté se odpojili zoologové na cestu zpět a zbytek mykologů pokračoval průzkumem lokality okružní cestou. Jsou zde zajímavá podmáčená místa i pionýrská stanoviště. Určitě se sem opět vrátíme.
