Aktuality - článek číslo 2428
Holuběnka v novém
Markéta Vlčková, 1.9.2024
oficiální start a přijetí přihlášek do soutěže
foto: Lubomír Opat
romantika byla až kam
foto: Markéta Vlčková
tak...pište si..tahle houba
Foto: Markéta Vlčková
roztomilé ouško, co dalo klukům zabrat
foto: Martin Kříž
tak vpřed
foto: Lubomír Opat
holubinka Favreova (Russula favrei)
foto: Martin Kříž
společně u červeného kříže
foto: Markéta Vlčková
zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens)
foto: Martin Kříž
šupinovka kozincová (Pholiota astragalina)
foto: Martin Kříž
šupinovka jedlová (Gymnopilus sapineus)
foto: Markéta Vlčková
pavučinec kozlí (Cortinarius traganus)
foto: Markéta Vlčková
tak a máme toho dost, kde je hospoda?
foto: Markéta Vlčková
nebylo to tak těžké
foto: Markéta Vlčková
rozhodně je o co soutěžit!
foto: Markéta Vlčková
hustokrutěpřísná porota
foto: Lubomír Opat
vítězové
foto: Markéta Vlčková
houba za hospodou?
foto: Markéta Vlčková
kalichovka porostnicová (Loreleia marchantiae)
foto: Markéta Vlčková
uklizeno a zase za rok
foto: Markéta Vlčková
Milé houbařstvo,
„Broumovská“ Holuběnka, pořádaná doktorem Wiplerem, nám úspěšně přemigrovala z Křinic do Jetřichova a my jsme byli velmi zvědaví, jak jí to bude v novém prostředí slušet. Inu slušelo. V sobotu dne 24. 8. 2024 přilákala více než třicet odvážlivců, kteří se nezalekli této radikální změny a my jsme se k nim s radostí přidali, vzdor poněkud pesimistickým hlášením Dr. Wiplera, že nic neroste (ta jeho páteční SMS opravdu nebyla motivační, citovat ji nebudu). Naštěstí to s oním „nic“ nakonec nebylo až tak žhavé, hub jsme viděli požehnaně. Okruh byl tentokrát co do vzdálenosti celkem benigní, necelých 6 km, což se dá (trasu mapky naleznete zde) a i to úděsné vedro se v lese přežívá docela dobře. Většinu času jsme strávili v Uhlířském údolí, kde je relativně příjemně, drží se vlhkost, a tedy se tam dařilo i houbám
Začátek se nesl v duchu rozličných saprotrofních a lignikolních hub typu penízovka splývavá (Gymnopus confluens), strmělka žebernatá (Infundibulicybe costata), špička obecná (Marasmius oreades), pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense), síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa), březovník obecný (Piptoporus betulinus) a tak dále. Bylo tam i jedno sympatické ouško, které dalo našim mykologům zabrat, no a stejně nevíme, co je to ono zač (ale na fotce vypadá dobře, uznejte). Po příchodu k „opravdovému“ lesu začalo pozvolna přibývat druhů mykorhizních. A co by to bylo za Holuběnku, aby na ní chyběly holubinky? Nechyběly, naopak co do počtu druhů se jednalo o nejpočetněji zastoupený rod. Seznam bohužel chybí, ovšem odhadujeme, že se různých druhů holubinek našlo něco málo přes dvacet, a to je hodně dobré. Martina Kříže potěšila holubinka Favreova (Russula favrei), byť už byla chuděrka hodně za zenitem, jedlíky pak hojný výskyt holubinky mandlové (Russula vesca).
Ostatní rody a skupiny byly zastoupeny o něco méně, což nás ovšem vzhledem k počasí až tak nepřekvapilo. Našli jsme i nějaké ty hřibovité houby, typické pro tamní lesy, jako je hřib kovář (Neoboletus luridiformis), hřib hnědý (Imleria badia), hřib smrkový (Boletus edulis) nebo hřib kříšť (Caloboletus calopus). Z jedlých druhů potěšily i liška obecná (Cantharellus cibarius) a opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis), jedovaté druhy byly reprezentovány mj. třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), muchomůrkou královskou (Amanita regalis), helmovkou ředkvičkovou (Mycena pura) a pavučincem polokrvavým (Cortinarius semisanguineus). K zajímavějším nálezům patřila zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), šupinovka kozincová (Pholiota astragalina) či plaménka jedlová (Gymnopilus sapineus). Jak už to bývá, nejzajímavější houbu, kalichovku porostnicovou (Loreleia marchantiae), jsme nalezli až na dvoře před hospodou.
Po nějakých pěti hodinkách jsme byli zpět v cíli (nebo na startu, jak kdo chce) a mohli jsme pokročit k dalšímu bodu programu, jímž byla určovací soutěž pro veřejnost. Zázemí nám laskavě poskytla Restaurace sv. Magdaléna v Jetřichově plus přilehlý kulturák. Na poznávací soutěž, čítající celkem 32 druhů hub, z nichž 30 bylo demonstrováno během vycházky a dva byly bonusové, si troufla necelá polovina zúčastněných, ale ti, co se odvážili, podali velmi dobré výkony, zejména děti byly moc šikovné. Skóre bylo velmi vyrovnané a doktor Wipler byl spokojen. V kategorii „Děti do 15 let“ se na prvním místě s krásným ziskem 45/64 bodů umístila Mína Štěpánová. V kategorii „Houbožrout“ zvítězila Hana Charvátová se ziskem 59/64 bodů a kategorii „Myko-poradce/vedoucí myko-kroužku“ opanoval, byť těsně, Petr Švehlák s bodovým ziskem 61/64 bodů (v původní zprávě byla jména vítězů uvedena chybně, omlouváme se). Vítězům moc gratulujeme a všechny ostatní účastníky chválíme za velmi dobrý výkon (seznam výherců a jejich skóre, tam kde si to pamatujeme, je přiložen zde). Jak to vypadalo „na bednách“ se můžete podívat na přiložené fotografii (u příležitosti vyhlášení vítězů to tam chvíli vypadalo, jakože přišli fotografové z „ExtraAha!SuperBlesku“, ale byli jsme to jen my).
A co dál? Po tom, co jsme vítězce schlamstli (rozuměj „pomohli zkonzumovat“) ten krásný a chutný dort, už zbývalo jen uklidit a rozloučit se. Tedy na shledanou Holuběnko a uvidíme se zase za rok. A už prosím nikam nemigruj, tady ti to sluší.
Moc se těšíme, že zas porostou!
Markéta Vlčková
