Aktuality - článek číslo 2443
Z výstavy ČMS 2024
Markéta Vlčková, 17.10.2024
zase močí, jak jsi to plánovala?
foto: Markéta Vlčková
souboj o hřib přívěskatý jsme prohráli
foto: Markéta Vlčková
ale počítá se výsledek
foto: Petr Souček
přípravy sálu...
foto: Markéta Vlčková
...nebyly ani trochu chaotické :-P
foto: Markéta Vlčková
hotovo, ufff!
foto: Petr Souček
I zahrádku máme, hádejte, co v ní je?
foto: Lubomír Opat
vnadidlo
foto: Markéta Vlčková
jen pojďte dál
foto: Markéta Vlčková
čekáme na vás
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Petr Souček
pro veřejnost houby určujeme s velkým nasazením
foto: Markéta Vlčková
z komentované prohlídky
foto: Markéta Vlčková
z přednášky
foto: Marek Pardubický
z přednášky
foto: Lubomír Opat
z přednášky
foto: Markéta Vlčková
nedělní lifting
foto: Markéta Vlčková
moderní umění vytvořené přírodou?
foto: Markéta Vlčková
Vážení členové ČMS a příznivci hub,
přinášíme střípky z letošní zářijové výstavy ČMS, která se konala ve dnech 27. – 29. 9. 2024 v obřadní síni radnice Prahy 13. V týdnu před výstavou byl růst hub všelijaký. Podmínky byly sice dobré, ale houbám se někde nechtělo, někde se jim chtělo až dost, ale rostly poměrně monotematicky (rozuměj na plodnice dobré, na druhy chudé), ale celkově jsme to nakonec dali i my, i ty houby. Úspěch jsme slavili hlavně díky tomu, že nás na sběr bylo dost a vyrazili jsme do různých koutů Čech (všem sběračům a donašečům děkujeme).
Počasí se nám letos trochu mstí a přípravu akcí nám poněkud znepříjemňuje (trvá to už od jara, až skoro přemýšlíme, kdo je tam nahoře proti nám zaujatý). Většinu čtvrtečních sběračů potrápil silný déšť. Mokli hlavně ti, kteří jeli pro houby na jih. Na Šumavě to prý bylo místy dost protivné, Třeboňsko nám také nedalo nic zadarmo (i když jsme se něco dozvěděli o vodohospodářství) a ani jinde to ve čtvrtek nebylo úplně medové. No ale…nejsme z cukru…a tak se naštěstí nikdo nerozpustil (ani minule ani teď), jen některé plodnice byly trochu nacucané vodou jak houby a občas jsme o ně museli svést boj s plži, kteří se celkem nemile aktivovali (a boj o hřib přívěskatý; Butyriboletus appendiculatus, jsme natvrdo prohráli).
Společným úsilím, za které všem patří dík, se povedlo vystavit více než 300 druhů čerstvých hub. Menší část expozice tvořily exsikáty dřevokazných hub a lyofilizované jarní druhy. Bohatá byla expozice druhů hřibovitých, byť ty vzácnější teplomilné již chyběly (paradoxně o pár dnů později některé z nich znovu vyrostly, ale to je život). Solidní byla i expozice holubinek (Russula), naproti tomu ryzců (Lactarius) bylo méně, než na kolik jsme na podzim zvyklí a nepodařilo se nám sehnat ani jednu z muchomůrek způsobujících faloidní otravy, tedy zelenou (Amanita phalloides) a jízlivou (Amanita virosa), ale aspoň tu panterku (Amanita pantherina) jsme měli. U ostatních rodů bylo tak nějak střídavě oblačno – saprotrofní druhy z rodu bedla (česky, pokud jde o latinu, bylo to více různých rodů) a pečárka (Agaricus) jsme měli v množství větším než malém, podzimní aspekt naopak prakticky chyběl.
K zajímavostem patřily pečárka Pilátova (Agaricus pilatianus), hřib borový (Boletus pinophilus), hrbolatka černobílá (Boletopsis leucomelaena), lošákovec oranžový (Hydnellum floriforme) a nějaká ta kuřátka (Ramaria), včetně kuřátek horských (Ramaria largentii).
Houbařskou poradnu jsme dočasně z K14 (tedy Karmelitská 14) přesunuli právě na výstavu. Naštěstí to lidi moc nezmátlo a radit se chodili. Povětšinou donášeli nejrůznější druhy pečárek, bedly a také klouzky – tyto tři skupiny rostly v pátek a v sobotu v Praze asi nejhojněji. Děti se snažily určovat houby v poznávačce, která tentokrát čítala jen 9 druhů a byla celkem jednoduchá. Docela jim to šlo a vůbec nejšikovnější byl nejmladší soutěžící, který ve svých pouhých 4 letech naprosto přesně určil vše do rodu i druhu (příště už nám to, jak věřím, poví latinsky). Podvečerní program byl zpestřen komentovanou prohlídkou expozice (pátek) a přednáškami o houbách, houbaření, ochraně hub a prevenci otrav (sobota a neděle).
Věříme, že se výstava líbila, i když kondice hub postupně uvadala a v neděli opravdu nutně potřebovaly komplexní péči, včetně liftingu a hodně přesvědčování, aby ještě vypadaly k světu. Naštěstí jsme od řady spřízněných duší průběžně dostávali čerstvé dodávky hub, jinak by i přes veškerou snahu houby povzbudit, aby vypadaly aspoň trochu dobře, návštěvníci viděli v neděli odpoledne už jen jakési "trosky". Poučení z toho zní: na výstavy choďte první a nikoliv až poslední den konání.
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem, kteří se na organizaci výstavy podíleli a také návštěvníkům za to, že si k nám našli cestu. Zvláštní dík patří městské části Praha 13 za poskytnuté zázemí a perfektní servis a podporu.
Těšíme se na další ročník a přejme si „Ať rostou!“
Markéta Vlčková
PS: Pečárky svými výtrusy nakreslily své sestřičce na klobouk docela zajímavý obrázek, nemyslíte?
