Aktuality - článek číslo 2562
Zamykání lesa na Broumovsku
Markéta Vlčková, 11.12.2025
start začal slibně
foto: Markéta Vlčková
a sešlo se nás tam hodně...nakonec
foto: Markéta Vlčková
houby cestou k lesu...
foto: Markéta Vlčková
...celkem rostly...
foto: Markéta Vlčková
...vyžadovaly komentář...
foto: Markéta Vlčková
...nebo přímo fotku
foto: Markéta Vlčková
třeba tahle nás trochu zdržela (Geoglossum sp.)
foto: Markéta Vlčková
už směřujeme k lesu
foto: Markéta Vlčková
...naštěstí je hezky
foto: Markéta Vlčková
Nakonec jsme k lesu došli...
foto: Markéta Vlčková
...a v něm na nás čekala různá překvapení...
foto: Markéta Vlčková
...třeba pazoubek...
foto: Lubomír Opat
tenhle pazoubek (Microglossum viride)
foto: Martin Kříž
patyčka rosolovitá (Leotia lubrica)
foto: Daniel Kvasnička
liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis)
foto: Martin Kříž
pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens)
foto: Markéta Vlčková
čirůvka dvoubarvá (Lepista personata)
foto: Markéta Vlčková
holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca)
foto: Markéta Vlčková
holubinka jízlivá (Russula sardonia)
foto: Markéta Vlčková
ostenatka Bresadolova (Mucronella bresadolae)
foto: Lubomír Opat
třepenitka roztroušená (Hypholoma dispersum)
foto: Markéta Vlčková
zajímavá lokalita na samý závěr
foto: Markéta Vlčková
společný snímek před kostelíkem
foto: Markéta Vlčková
zasloužený odpočinek po náročné mykologické práci
foto: Lubomír Opat
Milí všichni,
v sobotu 8.11.2025 jsme pod vedením RNDr. Jana Wiplera, Ph.D. zamkli lesy na Broumovsku, a to za prakticky dokonalých podmínek. Houby rostly opravdu dobře, svítilo sluníčko, takže nikdo nezmrzl, všichni měli brejle, nikdo "neutrhl" nic k focení a u Sv. Magdalény jsme dostali moc dobrý, byť hodně pozdní oběd.
Start byl tentokrát naplánován od školy ve Vernéřovicích a byl to start dobře zvolený. Přímo u místa srazu se totiž vyskytoval pařez doslova obsypaný penízovkami sametonohými (Flammulina velutipes) a hlívami ústřičnými (Pleurotus ostreatus). Hned na začátku tedy byly představeny jedlé druhy, které jsou pro toto období typické. Ano, byly zmrzlé na kost, ale Dr. Wipler vysvětlil, proč to v tomto případě nevadí. Také to byla dobrá motivace pro houbové nadšence, protože začít vycházku bohatou úrodou dobrých jedlých hub vás prostě navnadí.
Cesta přes ves k lesu se nám poněkud protáhla a zase za to mohly houby. Rostly. Hodně. Navíc se jednalo o druhy povětšinou jedlé (namátkou čirůvku fialovou – Lepista nuda, špinavou – Lepista sordida, dvoubarvou – Lepista personata, strmělku mlženku – Clitocybe nebularis, nebo mrazem již poněkud přešlý ryzec smrkový - Lactarius deterrimus), které si kromě komentáře zasloužily i skončit v košíčcích. Našly se i houby jedovaté, například vláknice. K lesu jsme se tedy dostali za nějakých 85 minut od startu, ale nikomu to ani v nejmenším nevadilo. No a v lese teprve začalo to pravé rodeo. Nedá se říct, že by byla houba na houbě, ale bylo jich hodně a dost jsme si to užili. Kvůli růstu hub jsme také opravdu pečlivě dodržovali mykologické tempo (cca 500 m/h). Dr. Wipler trpělivě vysvětloval, ukazoval, kapal KOH a celkově mykologicky edukoval až se (z toho) skoro setmělo. Do cíle jsme dorazili přesně se západem slunce s plnými košíky, paměťovými kartami a také notýsky se spoustou poznámek.
A co jsme v lese našli? Povětšinou se jednalo o běžné a očekávané druhy. Všechny potěšil hojný růst lišek nálevkovitých (Craterellus tubaeformis), ojediněle se daly najít ještě i lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z dobrých jedlých druhů, které nebyly až tak poznamenané mrazíky, rostly také hřib hnědý (Imleria badia) a sametový (Xerocomellus pruinatus), šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), modřínová (Hygrophorus lucorum), pomrazka (Hygrophorus hypothejus) a několik plodnic čirůvky havelky (Tricholoma portentosum). Našlo se i dost druhů holubinek a ryzců, z nichž zaujal například ryzec vonný (Lactarius glyciosmus), který příjemně voní po kokosu. K zajímavostem, které člověk při běžném houbaření bez povšimnutí přejde, patřili třepenitka roztroušená (Hypholoma dispersum), krásnorůžek rohovitý (Calocera cornea) a ostenatka Bresadolova (Mucronella bresadolae). Pro tu nejzajímavější houbu jsme ovšem museli až do Polska. Byl jí pazoubek zelený (Microglossum viride), rostoucí v břehu potůčku. Sice jsme kvůli němu minuli svačinu u kostela, ale stálo to za to. Mimojiné i proto, že předseda MK Poděbrady tak dlouho stál ve frontě na focení pazoubka, až z toho našel patyčku rosolovitou (Leotia lubrica).
Co dodat? Snad jen, že les jsme nezamlkli definitivně. Jednak si Dr. Wipler nevzal klíč a jednak bylo v plánu ještě 6.12. uspořádat Pomrazkobraní, a kdybychom definitivně zamkli, no tak by také hrozilo, že bude zamčeno a nic nenajdeme. Takže jsme zamkli jen „tak trochu“.
S pozdravem „Ať rostou“
Markéta Vlčková
PS: „Skoro kompletní“ seznam nálezů (= těch 124 druhů hub, na které jsme si vzpomněli) je přiložen.
