Aktuality - článek číslo 2567
Jak jsme zamykali les s MK Poděbrady
Markéta Vlčková, 14.12.2025
sešli jsme se u rybárny
foto: Markéta Vlčková
Naše nadšená skupinka je připravena na vše
foto: Daniel Kvasnička
nakonec jsme i odstartovali...
foto: Markéta Vlčková
...a les jsme zamkli...
foto: Markéta Vlčková
...ale i v tom zamčeném lese
foto: Markéta Vlčková
...jsme dál hledali houby
foto: Markéta Vlčková
v cíli na nás čekala demonstrace nalezených hub...
foto: Markéta Vlčková
...a víc než štědré pohoštění
foto: Markéta Vlčková
bedla vysoká (Macrolepiota procera)
foto: Markéta Vlčková
hřib hnědý (Martin píše že Boletus badius)
foto: Martin Kříž
holubinka podmračná (Russula parazurea)
foto: Markéta Vlčková
dřevomorka meruňková (Leucogyrophana mollusca)
foto: Markéta Vlčková
kržatka plodomilná (Flammulaster carpophilus)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka listovitá (Tremella foliacea)
foto: Martin Kříž
kostrovka beztvará (Skeletocutis amorpha)
foto: Daniel Kvasnička
čihovitka, kterou Martin teprve oficiálně pojmenuje
foto: Markéta Vlčková
Vážení přátelé,
blíží se nám zima, a to znamená, že se lesy zamykají doslova „o sto šest“. Jen zamknete jeden, už je na řadě další (jsem celkem zvědavá, kdo to pak bude zase odemykat... ale oni si s tím chlapci poradí, musejí). Na Broumovsku jsme zamkli v sobotu 8.1 1. no a o jednu sobotu později, tedy 15. 11., jsme zamykali i v Polabí pod vedením Daniela Kvasničky z MK Poděbrady. Po celou dobu vycházky houby určoval Dr. Wipler, který už má na Broumovsku zamčeno, takže má spoustu času na to, aby zamykal i jinde.
Start se nám úplně nepovedl, ale nemohou za to organizátoři, nýbrž zpoždění vlaků (prostě na železnici, dějou se věci…to už jsme koneckonců zažili opakovaně). Nakonec se to ovšem „nějak vybavilo“ a náš start měl zpoždění pouhých 35 minut, což v porovnání s Českými drahami nestojí prakticky ani za řeč (akorát Martin Kříž to měl pěšky z Kolína trochu nekomfortní, ale prý cestou potkal houby...).
Potěšující bylo, že houby to stále nevzdaly, takže jsme jich našli opravdu hodně. Všichni se měli co učit, a i k jídlu se něco našlo. Převažovaly už pochopitelně houby detritovorní a lignikolní, mykorhizních bylo podstatně méně. K hojným jedlým druhům patřily podzimní evergreeny typu strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta), lakovka statná (Laccaria proxima), našli jsme i pěkné opeňky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis), penízovky sametonohé (Flammulina velutipes) či hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus). Z hřibovitých byl tak hraničně k jídlu akorát hřib hnědý (Imleria badia), klouzek obecný (Suillus luteus), no a s přimhouřenýma očima i jedna plodnice kozáku šedohnědého (Leccinum cyaneobasileucum).
Jedovaté houby byly zastoupeny strmělkou listomilnou (Clitocybe phyllophila), třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), muchomůrkou citrónovou (Amanita citrina) či čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata). Pindruše (Amanita muscaria) komentovat nebudu, Honza by mi vynadal (a Martin asi taky), ale byly pěkné.
Našly se i zajímavosti, zejména z řad lignikolních hub, na které je navštívená lokalita skutečně bohatá. K těm, které se podařilo v terénu určit, patřil bělochoroš Kmeťův (Tyromyces kmetii, NT), outkovka polní (Dichomitus campestris, LC), nebo čihovitka nadmutá (Ascocoryne inflata).
Odolní zamykači dorazili do cíle prakticky se setměním, no a ti nejodolnější (tedy trio Honza, Martin, Jirka) cca půl hodiny po. V cíli nás čekalo teplo krbu, opravdu suprové občerstvení, a taky finální demonstrace těch hub, které přežily až do cíle. Bylo jich několik desítek a Dr. Wipler o nich celkem barvitě povyprávěl. Seznam nalezených a komentovaných druhů přikládáme (jistě není kompletní, protože nikdo systematicky nezapisoval, ale zas tak moc tam toho chybět nebude a i těch 80+ je na listopad hodně dobrý výsledek).
Celkově to bylo velmi milé a snad se podaří stejně mile ty lesy i odemknout.
Markéta Vlčková
