ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Samostatné zobrazení článku číslo 345

článek  Paxillus involutus - čechratka podvinutá

autor článku  Radim Dvořák, 31.8.2011

čechratka podvinutá, jedovatá - foto: Martin Kříž

čechratka podvinutá, jedovatá
foto: Martin Kříž

čechratka podvinutá, jedovatá - foto: Aleš Vít

čechratka podvinutá, jedovatá
foto: Aleš Vít

čechratka černohuňatá, nejedlá - foto: Martin Kříž

čechratka černohuňatá, nejedlá
foto: Martin Kříž

čechratka olšová, nejedlá - foto: Martin Kříž

čechratka olšová, nejedlá
foto: Martin Kříž

Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) patří mezi houby stopkovýtrusé, do řádu hřibotvarých (Boletales).

Popis

Klobouk je hnědý, v mládí a zejména na okraji plstnatý, v dospělosti lysý, někdy s tmavšími dolíčky, na okraji dlouho výrazně podvinutý a v dospělosti rýhovaný, 5 - 20 cm v průměru. Třeň je světle žlutohnědý, válcovitý až mírně kyjovitý, v dospělosti obvykle kratší než průměr klobouku, 5 - 10 cm vysoký a 1 - 3 cm v průměru. Lupeny jsou sbíhavé, v mládí světle žlutavé, později žlutohnědé až nakonec rezavohnědé, pospojované nízkými žilkami. Dužnina je žlutohnědá, poraněním hnědočervenající a později hnědnoucí, vůně je příjemně houbová se stopou koření, chuť nakyslá.

Čechratka podvinutá roste velmi hojně v lesích všeho druhu, v parcích a zahradách pod stromy, často pod břízou.

Otravy čechratkou podvinutou

Čechratka podvinutá bývala kdysi považována za jedlou houbu, podle Kubičky byla u nás za druhé světové války konzumována jako "gulášová houba". Když ale v roce 1944 17 dní po jejím požití zemřel na selhání ledvin německý mykolog Julius Schäfer a později se objevila další prokázaná úmrtí, začalo se o její jedlosti pochybovat. Žádné toxické látky se ale nepodařilo nalézt, což vedlo k rozdělení houbařů na čechratkomily (většinou ti, kteří ji dříve konzumovali bez potíží) a čechratkofoby. V literatuře druhé poloviny 20. století se tak setkáváme s různými označeními jedlosti - od "jedlá" přes "nejedlá", "potenciálně jedovatá" až po "smrtelně jedovatá" - a byla také populárně nazývána "jedovatá jedlá houba".

Čechratka podvinutá je za syrova jedovatá a nedostatečně tepelně upravená způsobuje přesvědčivě opakovaně gastrointestinální obtíže - nevolnost, bolesti břicha a průjem. To ale není hlavní problém. Tyto obtíže mohou nastat i po dostatečně tepelně upravených houbách a bývají předzvěstí mnohem horšího průběhu. Zajímavé je, že vědci ve Finsku studovali toxicitu čechratky po 40 dní v různých dávkách na krysách a nezjistili žádné projevy. Člověk ovšem není zcela přesná krysa.

Po opakovaném, často letitém požívání čechratky podvinuté se může u některých lidí bez předchozího varování vyvinout životu nebezpečná autoimunní alergická reakce. Krátce po jídle se objeví prudké bolesti v kříži, třesavka, vysoká horečka, snížený krevní tlak a moč je červená od krevního barviva, objeví se akutní selhání ledvin. V jiných případech mohou být úvodní akutní přiznaky velmi mírné a dochází k chronickému postižení ledvin i s možným úmrtím pacienta.

Nejedná se o pravou otravu, ale o alergickou reakci, způsobující hemolýzu. Čechratka obsahuje antigen dosud neznámé struktury, který u malého procenta lidí stimuluje tvorbu IgG protilátek v krevním séru. Při dlouhodobé konzumaci se pravděpodobně vytvoří komplexy antigen-protilátka, které se váží na červené krvinky. Následně zasáhne obranný systém těla a zaútočí na "označené" červené krvinky, což vede k akutní hemolýze, šoku a selhání ledvin, případně i dalších orgánů a v některých případech i ke smrti postiženého.

Protijed ani lék neexistuje. V akutních případech je nutné přivolat záchrannou službu. Léčba je možná pouze na specializovaných nemocničních pracovištích, spočívá v podpůrné terapii jater, ledvin a stabilizaci krevního oběhu. U selhání ledvin je nutná dialýza, doporučuje se rovněž eliminace komplexů separací krevní plazmy.

I když je pravděpodobnost výskytu této alergické reakce malá, čechratku podvinutou není v žádném případě možné doporučit ke konzumaci, protože následky mohou být fatální.

Záměny

Čechratka podvinutá v běžném chápání houbařů i v dřívější literatuře představuje ve skutečnosti komplex druhů, které nebyly donedávna vzájemně rozlišovány. Josef Šutara popsal v roce 1992 čechratku bělavou (Paxillus albidulus), menší druh s bílým kloboukem a třeněm. Hahn pak v roce 1999 druhy Paxillus obscurosporusPaxillus validus, které mají být statnější než čechratka podvinutá. Toxicita resp. možnost vyvolání autoimunní reakce u těchto nových druhů není známá.

Pod olšemi roste nejedlá čechratka olšová (Paxillus rubicundulus), která je menší, okraj klobouku má málo podvinutý, klobouk šupinatý a lupeny ze zlatožlutým odstínem. Nejedlá a snad i z jedovatosti podezřelá čechratka černohuňatá (Tapinella atrotomentosa) roste dosti hojně na mrtvém dřevě jehličnanů a dovede někdy shora dosti věrně imitovat hřib hnědý.

Záměna je možná za některé palčivé ryzce, např. ryzec kravský (Lactarius torminosus) a ryzec šeredný (Lactarius turpis), sbírané tradičně v zemích bývalého Sovětského svazu a upravované mléčným kvašením nebo do octa. Ryzce ovšem při poranění roní mléko a dužninu mají jablkovitě křehkou - při rýpnutí špičkou nože do třeně se nevytáhne vlákno, ale vylomí se oblý kousek.

Literatura a odkazy

Čtenářům neovládajícím angličtinu se omlouváme, ale některé prameny nejsou bohužel v českém jazyce k dispozici.

  • Kubička, Erhartovi - Jedovaté houby (1980)
  • L. Nieminen, K. Bjondahl, H. Ojanen and E. Ohenoja - Short-term toxicity study of Paxillus involutus in the rat (1977)
  • M. Winkelmann, W. Stangel, I. Schedel and B. Grabensee - Severe hemolysis caused by antibodies against the mushroom Paxillus involutus and its therapy by plasma exchange (1986)
  • boletales.com
  • U. Luhmann - klíč Paxillus Fr. ss.lt.
  • Index Fungorum

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

 
 
Vstup pro členy ČMS
Nemám!
 

Podzimní myko exkurze

V sobotu 25.11. v Praze do Klánovic

V sobotu 2.12. Jetřichovské pomrazkobraní

Fotosoutěž ČMS 2023

Letos opět vyhlašujeme fotosoutěž pro naše členy.

Podrobnější informace, pravidla a odkaz na registraci najdete zde.

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 2/2022

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Cortinarius sommerfeltii
pavučinec skořicově hnědý

Phanerochaete livescens

Stereum rugosum
pevník korkovitý

Vuilleminia coryli
větvovka lísková

Steccherinum bourdotii
ostnateček Bourdotův

Boletus edulis
hřib smrkový

Lepiota boudieri
bedla Boudierova

Armillaria mellea
václavka obecná

Mycena filopes
helmovka níťonohá

Mycena polygramma
helmovka rýhonohá

Crepidotus caspari
trepkovitka hlínolupenná

Volvariella gloiocephala
kukmák okázalý

Crepidotus cesatii
trepkovitka Cesatiho

Galerina marginata
čepičatka jehličnanová

Collybia cookei
penízovka Cookeova

Gliophorus psittacinus
voskovka papouščí

Hygrocybe ceracea
voskovka vosková

Cuphophyllus virgineus
voskovka panenská

Cuphophyllus virgineus
voskovka panenská

Atheniella flavoalba
helmovka žlutobílá

Galerina marginata
čepičatka jehličnanová

Stropharia aeruginosa
límcovka měděnková

Entoloma sericeum
závojenka hedvábná

Chroogomphus rutilus
slizák lepkavý

Helvella elastica
chřapáč pružný

Clavulina rugosa
kuřátečko svraskalé

Macrolepiota mastoidea
bedla štíhlá

Macrolepiota excoriata
bedla odřená

Tricholoma terreum
čirůvka zemní

Tephrocybe anthracophila
penízovka spáleništní

Psathyrella pennata
křehutka opýřená

Psathyrella pennata
křehutka opýřená

Coprinellus angulatus
hnojník spáleništní

Chroogomphus rutilus
slizák lepkavý

Suillus lakei
klouzek (hřib) douglaskový

Postia stiptica
bělochoroš hořký

Vuilleminia cystidiata
větvovka teplomilná

Clitocybe fragrans
strmělka vonná

Pholiotina dasypus
sametovka obnažená

Mycena aetites
helmovka šedolupenná

YouTube kanál ČMS

Online přednášky ČMS a jejich záznamy můžete sledovat na našem novém kanálu Youtube. Odkaz je v nadpisu.

Některé přednášky jsou také vysílány na platformě Jitsi. Sledujte sekci Aktuality na našem webu, před online přednáškou se zde objeví odkaz na připojení ke streamu.

Příspěvky a předplatné 2023

Posílejte na bankovní účet:
FIO banka, č.ú. 2401853695 / 2010

Členský příspěvek:

  • Osoby mladší 18 let, studenti a senioři nad 60 let: 100,- Kč
  • Ostatní: 250,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .