Agaricus comtulus Fr. 1838
pečárka růžovolupenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Agaricus |
Synonyma
Agaricus niveolutescens Huijsman 1960
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, v mládí vejčitý, později polokulovitý, sklenutý (často s uťatým vrcholem), nakonec téměř plochý. Pokožka klobouku je bělavá, nažloutlá, někdy lehce narůžovělá, uprostřed jemně šupinkatá, při mechanickém poškození žloutnoucí.
Lupeny jsou husté, volné, nejprve růžové, později šedohnědé.
Třeň je bělavý nebo narůžovělý, 30–60 x 3–6 mm, ve spodní části někdy mírně rozšířený, nad prstenem hladký, níže vláknitý. Po otlačení zejména na bázi žloutnoucí.
Dužnina je bílá, na řezu neměnná nebo mírně žloutnoucí. Vůně je anýzová, podobná vůni pečárky ovčí (Agaricus arvensis). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou oválné, 4–5,5 x 3–4,5 µm, hladké.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou dosti variabilní, obvykle kyjovité, někdy s přehrádkou. Někdy jsou hojné, někdy chybí.
 |
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně, obvykle ve skupinách, v trávě na loukách i na světlých stanovištích v lesích.
Možná záměna
Charakteristickým znakem jsou drobné plodnice s anýzovou vůní.
V odborné literatuře je zmiňována zaměnitelnost s velmi podobnou pečárkou žluohnědou (Agaricus lutosus), existují však přechodné formy a podle Cappelli a Parra Sánchez (2022) recentní molekulární data ukazují, že pečárka růžovolupenná (Agaricus comtulus) a pečárka žlutohnědá (Agaricus lutosus) představují jediný druh.
Pečárka odlišná (Agaricus semotus) a pečárka červenavá (Agaricus porphyrizon) mají (zejména) uprostřed klobouku výraznější vínově červené vláknění nebo šupinky.
Kuchyňské využití
Všechny pečárky vonící po anýzu jsou jedlé.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2024-0202 (28.09.2024, Středočeský kraj)
0066-2020-0171 (07.10.2020, Středočeský kraj)
