Amanita pachyvolvata (Bon) Krieglst. 1984
muchomůrka tlustopochvá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Stručný popis
Klobouk je široký 50–120 mm, nejprve vejčitý, později polokulovitý, zvoncovitý nebo nízce sklenutý, s tupým středovým hrbolem, hnědý, šedohnědý, někdy s olivovými odstíny, lysý, jen výjimečně s útržky závoje. Okraj klobouku je rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté až husté, široké, bělavé nebo krémové, s vločkatým, někdy tmavším ostřím, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, robustní, 100–200 x 15–40 mm, směrem ke klobouku mírně zúžený, na bělavém nebo krémovém podkladu hnědě šupinkatý, v dospělosti dutý, bez prstenu. Vyrůstá z mohutné válcovité pochvy, bílé nebo krémové, na vnitřní straně nahnědlé, 60–100 mm vysoké a 3–8 mm tlusté.
Dužnina je bílá, křehká. Chuť i vůně jsou nenápadné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou kulovité, o průměru 10–14 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste od června do listopadu, dosti vzácně v listnatých i jehličnatých lesích.
Možná záměna
Nápadná mohutnými plodnicemi s vysokou tlustostěnnou pochvou.
Podobná je muchomůrka velkopochvá (Amanita magnivolvata) s široce oválnými výtrusy, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) velkými 10–15 x 8,5–12 µm. Někdy jsou oba druhy synonymizovány.
Kuchyňské využití
Je jedlá, pro vzácnost však kulinářsky bezvýznamná.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0071-2024-0108 (23.09.2024, Jihočeský kraj)
