Bolbitius lacteus

Bolbitius lacteus J.E. Lange 1940

slzečník mléčný

Systematika

Popis

Klobouk je široký 12–30 mm, nejprve vejčitý, brzy zvonovitý až kuželovitý, nakonec široce sklenutý až ploše rozložený, dlouze radiálně rýhovaný, v mládí čistě bílý, později mírně okrovějící. Povrch klobouku je zprvu lepkavý až slizký, v dospělosti sušší a průsvitný.

Lupeny jsou středně husté, úzké, u třeně vykrojené, úzce připojené nebo volné, nejprve bělavé, v dospělosti zbarvené výtrusným prachem okrově až rezavě hnědě.

Třeň je válcovitý, 30–60 x 1–4 mm, bílý, někdy nažloutlý, jemně vločkatý, dutý, velmi křehký.

Dužnina je velmi křehká, tenká, bělavá, ve třeni někdy nažloutlá. Bez výraznější vůně a chuti.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 11–14 x 6–8 µm, tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem, hladké.

Cheilocystidy jsou hojné, nejčastěji nepravidelně lahvovité, 25–60 x 11–18 µm, někdy s náznakem hlavičky.

Výskyt

Roste od května do října, roztroušeně, jednotlivě nebo ve skupinách, nejčastěji na zbytcích trav nebo v opadu, na loukách, ve světlých lesích.

Možná záměna

Velmi podobná je sametovka mléčná (Conocybe albipes), která může vytvářet plodnice na stejných stanovištích. V mládí má slzečník výrazně slizkou pokožku klobouku a v dospělosti téměř plochý klobouk. Nálezy je vhodné mikroskopovat, protože největší rozdíl je ve tvaru cheilocystid, kdy sametovka má cheilocystidy typicky ve tvaru kuželky. Někdy jsou oba druhy synonymizovány, spíše však neprávem.

V dospělosti se plodnice slzečníku s tenkým, rozprostřeným, až ke středu rýhovaným kloboukem mohou podobat hnojníkům rodu Parasola.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Podle [A HREF="https://www.mycobank.org/"##]MycoBank (2021) je Bolbitius lacteus J.E. Lange 1940 synonymem pro Conocybe albipes (G.H. Otth) Hauskn. 1998.

Literatura

Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2021-0030 (18.05.2021, Praha)