Bolbitius titubans (Bull.) Fr. 1838
slzečník žloutkový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Bolbitiaceae Bolbitius |
Synonyma
Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr. 1838
Popis
Klobouk je široký 15–50 mm, v mládí vejčitý, později zvonovitý, široce vyklenutý až plochý se středovým hrbolem, s výjimkou mladých plodnic velmi tenký a dlouze prosvítavě rýhovaný, hygrofánní, nejprve zářivě citrónově žlutý, později (zvláště za vlhka) od okraje vybledající, bílý nebo bělavý. Povrch klobouku je zprvu lepkavý až slizký, v dospělosti sušší a průsvitný, ve stáří může být na okraji roztrhaný.
Lupeny jsou spíše husté, u třeně vykrojené, úzce připojené nebo volné, nejprve bělavé nebo nažloutlé, v dospělosti zbarvené výtrusným prachem okrově až rezavě hnědě, se světlejším ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 2–6 mm, bílý nebo nažloutlý, jemně vločkatý až podélně vločkatě rýhovaný, dutý, velmi křehký, na bázi někdy mírně rozšířený a krátce bíle plstnatý.
Dužnina velmi je křehká, tenká, bělavá. Bez výraznější vůně a chuti.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 10–16 x 6–9 µm, tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem, hladké.
Cheilocystidy jsou hojné, nepravidelně vakovité nebo lahvovité, 25–45 x 8–20 µm, někdy s hlavičkou.
 |
 |
Výskyt
Roste poměrně hojně, ve skupinách nebo menších trsech, na rostlinných zbytcích, pilinách, štěpce, tlejícím seně, slámě, na silně hnojené půdě nebo na exkrementech, obvykle po deštích, od května do listopadu.
Možná záměna
V mládí je slzečník žloutkový (Bolbitius titubans) díky zářivě žluté barvě prakticky nezaměnitelný. V dospělosti může připomínat například plodnice hnojníků rodu Parasola.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
V literatuře se můžeme setkat se slzečníkem žluťoučkým (původně Bolbitius titubans), ten je však dnes dle mycobank se slzečníkem žloutkovým (původně Bolbitius vitellinus) synonymizován. Naopak původní varieta slzečník žloutkový měnlivý (Bolbitius titubans var. olivaceus) je dnes spíše samostatným druhem, slzečníkem měnlivým (Bolbitius variicolor).
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0013-2021-0159 (02.10.2021, Středočeský kraj)
0071-2020-0052 (19.06.2020, Plzeňský kraj)
0013-2019-0070 (16.10.2019, Středočeský kraj)
0066-2017-0039 (20.05.2017, Středočeský kraj)
