Chroogomphus rutilus (Schaeff.) O.K. Mill. 1964
slizák lepkavý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Gomphidiaceae Chroogomphus |
Synonyma
Chroogomphus britannicus A.Z.M. Khan & Hora 1978
Chroogomphus corallinus O.K. Mill. & Watling 1970
Chroogomphus testaceus (Fr.) Příhoda 1987
Gomphidius corallinus (O.K. Mill. & Watling) Kotl. & Pouzar 1972
Gomphidius rutilus (Schaeff.) S. Lundell 1937
Popis
Klobouk je široký 30–100 mm, v mládí polokulovitý nebo oble kuželovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, v dospělosti až prohloubený, někdy se středovým hrbolem. Za vlhka je slizký, za sucha lesklý, žlutohnědý, hnědovínový až šedofialový, jemně vrostle vrásčitý.
Lupeny jsou řídké, na třeň sbíhavé, žlutooranžové.
Třeň je válcovitý, 40–120 x 5–20 mm, směrem k bázi někdy zúžený, na bázi až zahrocený, podélně vrásčitý, žlutohnědý, hnědookrový, v mládí někdy s nevýraznou prstenovitou zónou.
Dužnina je oranžově žlutá, ve spodní části třeně tmavší, při sušení nebo tepelné úpravě se zbarvuje do fialova. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je šedohnědý až černohnědý.
Výtrusy jsou úzce vřetenovité, 15–22 x 5,5–7,5 ?m, hladké, dextrinoidní.
 |
Výskyt
Roste od června do října, poměrně hojně, jednotlivě nebo v malých skupinách v jehličnatých lesích, většinou pod borovicemi, pod jinými jehličnany jen výjimečně, od nížin do hor.
Možná záměna
Slizák lepkavý zde představujeme v širším pojetí (sensu lato), např. podle Laessoe a Petersen (2019) ve skutečnosti zahrnuje komplex osmi evropských druhů. V užším pojetí (sensu stricto) se Chroogomphus rutilus vyznačuje spíše hustými lupeny a druhově specifickými tlustostěnnými hymeniálními cystidami.
Příbuzný slizák švýcarský (Chroogomphus helveticus) vytváří zpravidla menší plodnice se suchou pokožkou klobouku a roste pod smrky.
Nezkušení houbaři by mohli slizák lepkavý zaměnit i za klouzky, ty však mají hymenium s rourkami.
Kuchyňské využití
Je jedlý a chutný.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2022-0184 (22.09.2022, Plzeňský kraj)
0066-2020-0260 (04.11.2020, Plzeňský kraj)
0066-2020-0125 (04.09.2020, Plzeňský kraj)
