Clavaria acuta Sowerby 1803
kyjanka špičatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Clavariaceae Clavaria |
Synonyma
Clavaria obtusa Pers. 1797
Popis
Plodnice vyrůstají jednotlivě nebo ve skupinách, jen vzácně v malých trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo kyjovité, štíhlé a protáhlé, s vrcholem zahroceným nebo oblým, v dospělosti duté, 15–60 x 1,5–6 mm, zřídka větvené, zřetelně rozdělené na plodnou část a neplodný třeň. Plodná horní část je bílá, později krémová nebo našedlá. Třeň je na řezu kulatý, několik mm dlouhý, našedle průsvitný, jemně vločkatý.
Dužnina je v barvě plodnice. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, (5) 7–11 x (3,5) 4–7,5 µm, bezbarvé, hladké, s tukovou kapkou nebo několika kapkami.
Bazidie jsou 4výtrusé, štíhlé, 40–50 x 6–7 µm, s bazální přezkou. Sterigmata jsou 5–7 x 1–1,5 µm velká.
Výskyt
Roste roztroušeně až vzácně, od srpna do listopadu, v trávě, v mechu nebo spadaném listí, na loukách, v lesích, při okrajích cest apod. Plodnice jsou často nenápadné a nacházíme je při hledání jiných drobných houbiček.
Možná záměna
Pro určení jsou často rozhodující mikroskopické znaky, především tvar a velikost výtrusů nebo přítomnost přezek na bazidiích.
Kyjanka křehká (Clavaria fragilis) vyrůstá obvykle v bohatších trsech, plodnice jsou velmi křeké a nemají zřetelně odlišený třeň. Liší se i menšími výtrusy.
Kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa) má plodnice již od mládí šedokrémové a menší výtrusy. Roste obvykle v menších trsech.
Velmi podobná může být kyjanka hvězdovýtrusá (Clavaria asterospora), jejíž výtrusy jsou ornamentovány řídkými, tenkými a relativně dlouhými ostny. V literatuře bývá někdy s kyjankou špičatou synonymizována, její taxonomické zařazení je nejasné.
Kyjanku špičatou můžeme zaměnit s dalšími druhy rodu Ramariopsis nebo Clavulinopsis z čeledi Clavariaceae, případně za kuřátečka rodu Clavulina.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Clavaria acuta a Clavaria falcata jsou v moderní literatuře obvykle synonymizovány. Je možné, že se jedné o komplex více druhů.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2021-0102 (21.07.2021, Karlovarský kraj)
0071-2019-0479 (18.10.2019, Jihočeský kraj)
0071-2018-0094 (20.10.2018, Jihočeský kraj)
