Clavaria fragilis Holmsk. 1790
kyjanka křehká
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Clavariaceae Clavaria |
Popis
Plodnice vyrůstají obvykle v bohatších trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo mírně vřetenovité, štíhlé a protáhlé, v dospělosti duté, 30–100 x 2–7 mm, zřídka větvené, někdy zploštělé s podélnou rýhou, (zářivě) bílé nebo bělavé, při vrcholu někdy nažloutlé nebo nahnědlé, zejména u starších nebo zasychajících plodnic. Na bázi mají krátký, zúžený a od plodné části téměř nerozlišený třeň.
Dužnina je velmi křehká, lámavá. Vůně je nevýrazná nebo mírně zemitá. Chuť je obdobná, uváděna také jako ředkvová nebo připomínající nezralé obilí.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické až široce eliptické, 5–7 x 3–4 µm, hladké, bezbarvé.
Bazidie jsou 4výtrusé, bez přezek. Cystidy chybí.
Výskyt
Roste roztroušeně až vzácně, od června do října, v mechu a v trávě na vlhčích nehnojených stanovištích v lesích, v parcích, křovinách nebo na otevřených plochách, pravděpodobně na odumřelých zbytcích vegetace.
Možná záměna
Kyjanka špičatá (Clavaria acuta) roste spíše jednotlivě nebo v menších trsech, má zřetelně oddělený sterilní třeň a větší výtrusy (7–11 x 4,5–8 µm).
Kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa) má plodnice šedobělavé či špinavě nažloutlé, nikoli (zářivě) bílé.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2025-0038 (29.09.2025, Středočeský kraj)
0071-2024-0163 (14.10.2024, Středočeský kraj)
0066-2018-0168 (20.10.2018, Jihočeský kraj)
0066-2013-0054 (06.07.2013, Karlovarský kraj)
