strmělka kmenová
Clitocybe truncicola (Peck) Sacc. 1887
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota) Třída: rouškaté (Agaricomycetes) Řád: pečárkotvaré (Agaricales) Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae) Rod: strmělka (Clitocybe) |
Stručný popis
Klobouk je široký 20–50 mm, nejprve sklenutý, bílý nebo bělavý, ojíněný, později plochý až míně prohloubený, případně s nízkým středovým hrbolkem, narůžovělý až krémový. Okraj klobouku je nerýhovaný, v dospělosti zvlněný.
Lupeny jsou středně husté, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé, bělavé, později narůžovělé nebo krémové.
Třeň je válcovitý, 15–40 x 2–4 mm, někdy excentrický, bělavý.
Dužnina je šedokrémová. Vůně je zemitá. Chuť je nasládlá, spíše nepříjemná.
Výtrusný prach je bílý nebo světle smetanový.
Výtrusy jsou téměř kulovité až široce oválné, 3–4,5 x 2,5–4,5 ?m, neamyloidní.
Výskyt
Roste od července do října na trouchnivém dřevě listnáčů, např. olší, topolů, buků, a javorů, často na dřeve ponořeném v pod povrchem, zdánlivě z půdy.
Možná záměna
Strmělka dřevní (Ossicaulis lignatilis) má podobnou ekologii, vytváří o něco větší plodnice s výraznou moučnou vůní.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kotlaba F. (2014): Nálezy vzácné lupenaté houby strmělky kmenové - Clitocybe truncicola - v České republice a její ekologie. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2022-0195 (24.09.2022, Středočeský kraj)
